Byl v těsném ofsajdu, ale gól přesto platil. Proč? Ani jsem neslavil, přiznal pak Wirtz

Anglická liga a videorozhodčí spolu mají dlouhou historii. Komplikovanou, plnou chyb, naštvání i nařčení. Jenže tentokrát, ač na první pohled mnoho fanoušků nesouhlasí, se v utkání mezi Fulhamem a Liverpoolem (2:2) zachovali sudí u obrazovek správně. „A já si byl naprosto jistý, že jsem v ofsajdu. I proto jsem vůbec neslavil,“ kroutil přitom hlavou hostující střelec Florian Wirtz.

Fotogalerie3

Florian Wirtz z Liverpoolu střílí gól proti Fulhamu. | foto: AP

A skutečně, i na ploše nejdříve padlo rozhodnutí o ofsajdu, když asistent na čáře příkladně zvedl praporek. Viděl totiž, co všichni ostatní. Že Wirtz byl v době přihrávky za posledním obráncem.

To samé odhalily i opakované záběry, zastavené snímky či narýsované kalibrované čáry, které má v Anglii na starosti pokročilý poloautomatický systém.

„Cítil jsem to stejně, všichni na stadionu to tak viděli. Vypadalo to jako jasný ofsajd, ale pokud technologie tvrdí opak, je potřeba jí věřit, že fungovala správně,“ řekl domácí trenér Marco Silva.

Těsnější už to být nemohlo! 🤯 Florian Wirtz se podruhé trefil v Premier League! 🔥#FULLIV - 1:1 pic.twitter.com/QRWfgiv5K7

— CANAL+ Sport CZ/SK (@CANALSportCZ) January 4, 2026

Technologie totiž nakonec rozhodnutí zvrátila.

Wirtz byl napřed totiž jen těsně, což je pro celý případ rozhodující, jak vysvětluje pravidlový expert Dale Johnson z BBC.

Anglie má na rozdíl od ostatních fotbalových soutěžích v pravidlech jednu větičku navíc. Ve prospěch útočícího hráče totiž hovoří pěticentimetrová tolerance, což přesně kopíruje šířku oné rýsované kalibrované čáry.

Pokud je tedy vzdálenost mezi posledním obráncovým bodem a útočníkovým bodem čelem k bráně menší, o ofsajd se nejedná. Nebo zkrátka pokud se obě narýsované čáry dotýkají.

I've written many times about the tolerance level in the VAR offside tech many times in the 4 and a half years it's been in place.

It applies to Florian Wirtz's goal for Liverpool against Fulham. #FULLIV

For instance: https://t.co/KbZeONPj86 pic.twitter.com/hj4yUKqjty

— Dale Johnson (@DaleJohnsonBBC) January 4, 2026

Podobně stavěná pravidla měly od sezony 2021/22 například ještě Španělsko, Německo nebo Itálie, ale jen do doby, než předešlou technologii kalibrované čáry nahradila ona poloautomatická.

Ta na základě třiceti přidaných kamer s vysokou snímkovou frekvencí (až 100 snímků za sekundu) bodově sleduje nejen pohyb míče i hráčů. Sama tedy umí vyhodnotit přesný moment, kdy se hráč dotkl balonu naposledy i body, které jsou v rámci akce nejblíž bráně u obránce i útočníka.

Takový obrázek rovnou v grafice vykreslí videorozhodčím, kteří musejí zkontrolovat její správnost. Proto poloautomatická.

Zatímco jinde s příchodem této technologie toleranci vymazali, v Anglii zůstala pěticentimetrová „vychytávka“ dodnes. Britové to vzletně označují jako tzv. „benefit of the doubt“, což se do češtiny těžko překládá, za pomoci právničiny si představte něco jako „v pochybnostech ve prospěch obžalovaného“.

Liverpool remizoval, United ztratil s outsiderem. Nerozhodně i City vs. Chelsea

V české lize sice poloautomatická technologie nefunguje, o zmíněné toleranci se ale s příchodem kalibrované čáry v létě 2024 nehovořilo. Sudí nejprve zvolí snímek, na kterém se útočící hráč naposledy dotýká balonu a poté pomocí prstu zvolí poslední body u obránce i útočníka. Během toho může libovolně přepínat úhly kamer, neb kalibrovaná čára zůstává zobrazena dál.

Podle vzdálenosti obou čar pak vyhodnotí, zda se jedná, či nejedná o ofsajd.

To v Anglii mají práci jednodušší. Ale ne vždy jednoznačnou. Právě Wirtzův případ ukázal, že ne každý o zmíněné toleranci vůbec věděl.