Česká disciplinárka nemá s podobnou aférou žádnou zkušenost, v souvislosti s rasismem šetřila pouze projevy fanoušků. Pokud by se však v domácí lize provinil některý hráč jako Baroš, disciplinárka by jej podle předsedy komise Alexandra Károlyiho začala šetřit.
"Náš disciplinární řád na takovou věc pamatuje," tvrdí Károlyi.
"Je v něm zakotvena pod článkem o verbálních projevech hráče hanobících rasu, národ nebo etnikum. Fotbalistovi, jemuž by bylo takové jednání v disciplinárním řízení prokázáno, by hrozil trest zastavení činnosti od tří týdnů do šesti měsíců a až půlmilionová pokuta, přičemž lze oba tyto tresty kombinovat."
Barošovo "zahánění pachu" by pravděpodobně bylo jako verbální útok proti rase klasifikováno. Neznamená to však, upozorňuje Károlyi, že je Baroš rasista.
Podobný názor zastává i Miroslav Mareš, politolog Masarykovy univerzity v Brně, jehož MF DNES požádala o komentář k videozáznamu, na němž Baroš na protivníka z Kamerunu urážlivě gestikuluje.
"Ze záběrů není jasné, že jde o rasismus," soudí Mareš. "Nelze totiž zřetelně vyvodit, zda hráč naznačuje, že smrdí jednotlivec, nebo že smrdí všichni černoši."
Sám Baroš jakékoliv spojení s xenofobií rezolutně popírá. Bylo by to svým způsobem i absurdní, protože v klubech, jimiž v Evropě prošel, se potkal se spoustou hráčů tmavé pleti. "Navíc jsem rasistické urážky ještě v české lize zažil na vlastní kůži," připomíná fotbalista, jehož kůže je snědší.
Problém je, že ač Baroš rasistou zřejmě není, jeho gesto může být jako rasistické vnímáno, přestože je tak třeba vůbec nemyslel. Důkazem jsou protesty antirasistických organizací ve Francii.
Navíc je sebemenší xenofobní gesto fotbalovými orgány logicky a nemilosrdně potíráno. Na to Baroš, zdá se, doplatí.
Tři pohledy na případ Baroš Alexander Károlyi Miroslav Mareš Jan Šmíd |