Vedení ruského klubu zaujaly jeho výkony v několika přípravných zápasech v Turecku, a tak se z Lejsala stal konkurent Srba Dejana Radiče a Rusa Antona Kočenkova, dosavadních strážců rostovské branky.
V posledních zápasech se ale v sestavě ruského klubu přestal objevovat. "Mám problémy s bolavou rukou, ale doufám, že se během tohoto týdne znovu připojím k týmu na dalším soustředění v Turecku," vysvětlil Lejsal v rozhovoru pro klubové stránky.
Martin LejsalZlínský odchovanec přestoupil v lednu 2002 do italské Regginy. Většinou náhradník, přesto se dostal do reprezentace do 21 let a v lednu 2004 odešel na hostování do Liberce, v létě se vrátil do Itálie. V roce 2005 se jako hráč Benátek zapletl do korupčního skandálu, dostal půroční trest, který mu vypršel v lednu 2006. To už byl hráčem Brna. V létě 2009 se ucházel o angažmá v Bristolu, v QPR, ale nakonec mu vyšel až nizozemský Heerenveen. V létě 2010 se vrátil do Brna, kde v podzimní části sezony nastoupil k 11 zápasům. V zimě 2011 ho nejprve testoval anglický Preston, nakonec si ale našel angažmá v ruském Rostovu na Donu. |
Jak k tomu zranění došlo?
Stalo se to během jednoho přípravného zápasu. Někdo mi stoupl na ruku, což se stává poměrně často a já tomu zprvu nevěnoval větší pozornost. Zápas jsem dochytal, ale po několika dnech mě začala ruka bolet víc a víc. Šel jsem na rentgen doma v Česku, pak ještě jednou v Turecku. Ukázalo se, že kosti jsou v pořádku, ale mírně poškozené vazy mě limitují v práci s balonem.
Jak vůbec došlo k vašemu přestupu do Ruska?
V době, kdy jsem byl na testech v anglickém Prestonu se mi ozval můj agent s tím, že bych to mohl zkusit v Rostově. To mě zaujalo, protože se domnívám, že ruská první liga má vyšší úroveň něž druhá nejvyšší soutěže v Anglii. V Prestonu mi vyšli vstříc, dokonce mě ujistili, že se k nim mohu na testy vrátit.
Jaké jste měl informace o ruské lize?
V Rusku hrálo a hraje hodně hráčů z Česka, včetně mého dobrého kamaráda Martina Jiránka. Ten mi tohle angažmá vřele doporučoval. Čeští fotbalisté se v Rusku podle mého osvědčili, včetně brankářů Marka Čecha a Antonína Kinského.
Co vám Jiránek a další čeští hráči řekli o úrovni ruské ligy?
Není pochyb o tom, že ruská liga patří mezi pět šest nejlepších v Evropě. To jasně dokumentovalo vítězství Zenitu Petrohrad v Poháru UEFA před pár lety. A také další ruské kluby si vedou na evropské scéně dobře. Navíc úroveň ruského šampionátu je rostoucí, což byl jeden z důvodů, proč jsem si vybral Rostov.
Jaký je rozdíl v přípravě v Česku a v Rusku?
Zimní příprava v Rusku je mnohem delší než v kterékoli jiné evropské zemi. Trávíme spolu spoustu času, je dost prostoru na vybudování jádra týmu.
Máte za sebou mimo jiné angažmá v Heerenveenu. O nizozemské lize je známo, že se v ní hraje hodně útočně a brankáři to nemají zrovna lehké. Jaké jsou vaše zkušenosti?
Nizozemci mají rádi útočný fotbal a i proto tam jsou plné stadiony. V průměru tam padají víc než čtyři góly na zápas. Pro brankáře to opravdu lehké není, protože i obránci mají mnohdy za úkol hlavně útočit... Ale na druhou stranu, pokud je brankář opravdu dobrý, má hodně šancí to dokázat.
Mluvíte perfektně anglicky. Jak jste na tom s ruštinou?
Je jasné, že brankář musí se spoluhráči komunikovat pokud možno v jejich mateřštině. Je pro mě výzvou zvládnout základy ruštiny co nejdřív. Nebude to tak těžké, řada slov je podobná českým.
Už jste něco zvládl nastudovat?
Jasně. Například zpět, vlevo, vpravo, šel jsem ven. To už na kluky zvládnu zařvat.
Jaké jsou vaše první dojmy z města?
No, já tu zatím strávil nejvíc času v autě a v nemocnici. Takže obrázek si teprve musím udělat. Vím jen, že tu bývají pořádné zimy a v létě zase čtyřicetistupňová vedra.
Co bystě vzkázal fanouškům, kteří očekávají od Rostova dobrou sezonu?
Jsem v týmu skoro měsíc a tak si troufnu tvrdit, že máme silný mančaft. Myslím, že máme na umístění v horních příčkách ruské ligy.
