Zuřivě gestikuloval, neustále se otáčel, šermoval rukama a chvílemi snad i přehrával. Snad aby svou promluvou zapůsobil na spoluhráče.
„Budu citovat Olivera Kahna, naší brankářskou legendu: Nemáme koule! Na tréninku vidím od všech mnohem větší zaujetí než v zápase. Jak je to možné?“ sypal ze sebe horlivě před kamerou německé verze Sky Sports. „Chápu tlak a všechno kolem, ale musíme přece hrát s mnohem větší energií a odvahou. Tohle nám totálně chybí,“ zvyšoval hlas.
Že by jasný vzkaz směrem do kabiny?
Pokud po posledním utkání odevzdané a chybující fotbalisty Bayernu neprobudí naléhavý proslov respektovaného profíka, tak už asi nic.
A Müller, který nastoupil na poslední půlhodinu, pokračoval: „Leverkusen byl kreativní, hledal překvapivá řešení, snažil se kombinovat a já čekám totéž od nás. Místo toho jsme byli úplně bez nápadu i jakékoli iniciativy.“
„Thomas má recht,“ kývl pak i jeho jmenovec a trenér Thomas Tuchel, jenž po mdlém výkonu svého týmu čelil další salvě nepříjemných novinářských dotazů.
Ten zásadní je přitom tak jednoduchý: Co bude s Bayernem dál?
Po jedenácti titulech v řadě mu v Německu, zdá se, vyrostla více než zdatná konkurence.
Už loni měl namále a mistrem se stal hlavně díky tomu, že Dortmund v posledním kole sezony nepochopitelně zkolaboval. Aktuálně ztrácí po jedenadvaceti kolech pět bodů na Leverkusen, který od léta doma ani v Evropě ještě neprohrál.
V sobotu ukázal proč.
Ve vzájemném utkání prvního s druhým byl dominantní, soupeři z Mnichova dovolil jedinou střelu mezi tři tyče, hvězdnému Harrymu Kanovi pouhých osmnáct kontaktů s balonem za devadesát minut a žádnou vážnější příležitost.
Dost výmluvné je i hodnocení německého Kickeru, který napsal: „Málokdy v klubové historii byl tým Bayernu tak bezradný jako tentokrát v Leverkusenu.“
„Jednoznačně. Byl to naprosto zasloužený výsledek. Soupeři je třeba pogratulovat,“ oddechoval Müller, čtyřiatřicetiletý mistr světa a chlápek, který s Bayernem vyhrál, co mohl.
S týmem má neskutečných dvaatřiceti trofejí, a přesto je z něj pořád cítit obrovský hlad i zanícení. Fanoušci by si podobný zápal přáli vidět i u ostatních.
„V ten nejdůležitější den sezony jsme ale předvedli ten nejhorší výkon,“ zdůraznil brankář Manuel Neuer.
Bayern ve šlágru nestačil a Leverkusen je v trháku. Z Čechů naskočil jen Hložek |
Bylo zvláštní, když v úvodu inkasoval zrovna od Josipa Stanišiče, který z Bayernu v Leverkusenu od léta hostuje. Třiadvacetiletý Chorvat se proto po vstřeleném gólu okamžitě na všechny strany gestem omlouval.
„V Anglii je hezké pravidlo: Když někoho pošlete na hostování, tak proti vám hrát nesmí. A já myslím, že to dává smysl,“ krčil rameny poražený trenér Tuchel.
„My chybovali a oni nás trestali. Teď nedokážu říct, proč jsme nebyli nebezpečnější. Ale určitě po porážce nehodíme ručník do ringu, Leverkusen nám sice odskočil, my se však nevzdáváme a o titul se budeme rvát dál,“ slíbil.
Už ve středu navíc Bayern v Římě proti Laziu vstoupí do osmifinále Ligy mistrů. Nejen proto je důležité i ujištění šéfa klubu Jana Christiana Dreesena, jenž v sobotu před půlnocí prohlásil: „Pozice trenéra je pevná a poslední porážka na tom nic nemění.“
Veřejností silně kritizovaného Tuchela se ostatně přímo zastal i několikrát zmiňovaný Müller, jeden z lídrů kabiny.
Přesto mnozí připomínají loňský osud Tuchelova trenérského předchůdce Juliana Nagelsmanna. Ten v březnu skončil právě po porážce v Leverkusenu (1:2), byť k jeho odvolání měly přispět i jiné než čistě sportovní faktory.
Pikantní je, že právě Nagelsmann, nyní už kouč německé reprezentace, sledoval sobotní trápení Bayernu ve vyprodané BayAreně z čestné lóže. A když na něj mířily kamery, zdálo se, že se dobře baví.
To Tuchelovi dole u hřiště do smíchu rozhodně nebylo.
V dvaačtyřicátém utkání na lavičce Bayernu prohrál už podeváté, což není nejlepší vizitka. Vždyť Nagelsmann, který před Tuchelem v Mnichově odkoučoval čtyřiaosmdesát duelů čili přesně dvojnásobek, má ve statistikách porážek dohromady deset...
Spíš než čísla však fanoušky v Mnichově děsí stále častější herní výpadky.