Byl to způsob motivace i připomínka dávných časů. Ultimátní cíl, k němuž se celý klub roky marně upínal. „Až Premier League vyhrajeme, tuhle naši trofej rozzáříme všichni společně,“ opakoval Arteta svému týmu na začátku každé další sezony.
Dvakrát skončili osmí.
Jednou pátí.
Třikrát druzí.
Ale v úterý večer, po remíze druhého Manchesteru City v Bournemouthu, mohli kolo před koncem konečně vyhlásit to, na co tak dlouho čekali.
Dlouhé čekání skončilo! Arsenal po 22 letech slaví titul, rozhodla remíza City |
Budiž světlo!
Dvaadvacet let trvalo, než se fotbalový Arsenal vrátil na anglický trůn, což je šeredně dlouhá doba.
Fenomén Facebook, který americký student Mark Zuckerberg tehdy spustil, mezitím pomalu vyšel z módy. Se Zlatým míčem se laskal ukrajinský bomber Andrij Ševčenko, jenž na podzim oslaví padesátku. A tři hráči ze současného kádru Arsenalu ještě ani nebyli na světě.
Mikel Arteta si své tmavé vlasy stahoval čelenkou a v levém uchu se mu třpytil stříbrný šperk. Ve svých dvaadvaceti se s těžkým srdcem loučil s povedeným angažmá u skotských Rangers, na skok se vracel domů do Španělska a dost možná na dálku sledoval, jak se v Londýně tleská jednomu nevšednímu příběhu.
Arsenal ještě na půvabném stadionu Highbury prolétl ročník 2003/04 bez ligové porážky, za jedinečný počin získal unikátní pozlacenou trofej a pro tehdejší mužstvo manažera Arséna Wengera se vžila přezdívka The Invincibles, v češtině Nepřemožitelní. Současný Arsenal zatím média na Ostrovech překřtila na The Undeniables neboli Nezpochybnitelní, a vy s tím označením můžete a nemusíte souhlasit.
Davy před stadionem, plné hospody i pes v dresu. Jak fanoušci Arsenalu slavili titul |
Kritiky za místy vybledlou herní tvář, absolutní důraz na standardní situace (Arsenal z nich vstřelil víc než třetinu svých gólů) i nervózní výkony posledních týdnů si klub s kanonem ve znaku vyslechl dost. Třeba legendární Paul Scholes se v březnu ve svém pořadu mračil: „Pokud to dotáhnou, stanou se nejhorším vítězem v historii Premier League.“
Jiní se Arsenalu naopak zastávají. Dávají za příklad to, jak se pod současným vedením vypracoval z nefungujícího a vysmívaného klubu do špičky. Oceňují konzistentní výkony, díky nimž se po třech stříbrných letech na zlatou bránu přece jen dobouchal.
„Žádali jsme po Artetovi, aby našel cestu. A on ji našel,“ ocenil bývalý útočník Thierry Henry. „Nemusí se líbit každému, ale respektovat bychom ji měli,“ zdůraznil.
Málokdo rozporoval loňský triumf Liverpoolu s Mohamedem Salahem v životní formě. Přitom stále platí, že pokud Arsenal v neděli naplno zvládne svůj závěrečný duel proti Crystal Palace, v konečné tabulce bude mít ještě o bod víc než minulý šampion.
Poslední květnovou sobotu ho navíc ještě v Budapešti čeká vrchol Ligy mistrů s Paris St. Germain. Finále proti francouzským obhájcům bude pro Arsenal v aktuálním ročníku zápasem číslo 63, což je bez dvou utkání maximální možný počet. Už nyní přitom posbíral rekordních 44 výher a především naplnil smělou vizi, kterou bychom mohli pracovně nazvat například jako Mise titul.
Když si vedení klubu před sedmi lety vybralo na lavičku někdejšího kapitána Artetu, rovnou na základě pečlivého rozboru soupeřů odhadlo, kdy se mají dostavit první úspěchy. Arsenal do detailu analyzoval kádry všech konkurentů, zajímal se o délky kontraktů, věkový profil i horizont trenérských změn. Spočítal si, že okno k úspěchu se pro nově budovaný tým otevře mezi lety 2023 až 2027, k čemuž směřoval také veškeré investice na přestupovém trhu.
Byla to úspěšná sezona, tvrdí Guardiola. Jeho poslední v City? K tomu nic neřeknu |
Díky zřetelnému plánu pak mohl velkoryse podržet trenéra Artetu i v době, kdy tým málem zahučel do boje o záchranu. Pro srovnání: Chelsea před pár dny oznámila ve stejném období už sedmého stálého trenéra. Sedm se jich protočilo také v Tottenhamu a pět v Manchesteru United. Arsenalu se naopak trpělivost vrací.
Arteta, který se stane po očekávaném konci Pepa Guardioly v City nejdéle sloužícím koučem v anglické lize, by měl po titulu dostat nový kontrakt. A okno pro úspěch zůstává dál otevřené.
