Až do začátku devadesátých let to býval na fotbalových stadionech po celé Evropě naprosto běžný obrázek. Zatímco na hlavní tribuně se až na výjimky sedělo, za brankami fanoušci stáli.
Právě oni často „dělali“ atmosféru: poskakovali, zpívali chorály, skandovali. Že by si raději sedli, aby je po devadesáti minutách nebolely nohy? Ani nápad!
Místa k stání k fotbalu neodmyslitelně patřila, než 15. duben 1989 všechno změnil. Když se na sheffieldském stadionu Hillsborough během zápasu FA Cupu mezi Nottinghamem a Liverpoolem pod náporem mačkajících se fanoušků zřítil plot a 96 lidí zahynulo, zasáhla britská vláda v čele s tehdejší premiérkou Margaret Thatcherovou.
Kromě toho, že došlo na stadionech k odstranění plotů, musela být nově všechna místa osázena sedačkami a stání bylo zakázáno.
Jenže po více než sedmadvaceti letech diskuze znovu ožívá.
„Je to pro nás téma. S kluby diskutujeme a uvidíme, jestli přijde moment, kdy začneme jednat i s vládou,“ potvrdil v polovině listopadu Richard Scudamore, výkonný ředitel Premier League.
Proč najednou ta změna? Fanoušci se ozývají. Z mnoha průzkumů vyšlo najevo, že osm z deseti by si návrat míst k stání přálo. Vadí jim, že ze stadionů vymizela dřívější „syrová“ atmosféra.
„Je přece nepřirozené zpívat vsedě. Každý, kdo si chce pořádně zafandit, bude raději stát,“ tvrdí Geoff Pearson, expert z manchesterské univerzity, který se léta věnuje výzkumu fandění na „terasách“, jak se v Anglii místům na stání říká.
Obnovení tradice nahrává i situace v okolních zemích. Po sheffieldské tragédii se sice i ve zbytku Evropy zaváděla bezpečnostní opatření, ale postupně se dařilo najít kompromisní řešení.
Tak třeba Německo: řada klubů z nejvyšší soutěže zřídila na stadionech místa „bezpečného stání“, tedy sektory, kde se sedačky dají sklopit do svislé polohy a ve všech řadách vyrostlo zábradlí, o které se dá opřít. Do sektoru se potom vejde jen tolik lidí, kolik je v něm sedadel, a nehrozí, že vznikne nebezpečná tlačenice.
Stejný model využívají i kluby ve Švédsku nebo Rakousku, dorazil už i na Ostrovy - skotský Celtic Glasgow zřídil bezpečné stání letos v létě.
Anglie váhá - především z úcty k obětem tragédie na Hillsborough a jejich rodinám, pro které jde o mimořádně citlivé téma.
Jenže občas dochází k extrémním, téměř tragikomickým situacím: třeba při zápase Arsenalu s Queens Park Rangers loni pořadatelé fanouška vyvedli ze stadionu po čtyřech minutách. Odmítal si sednout...
A co Česko? Nedorazí brzy „retro“ trend i sem? Zřejmě ne.
„Teď se zaměřujeme na jiná témata. Sektory pro stání jsou jednou z věcí, o kterých můžeme debatovat v delším časovém horizontu,“ říká Dušan Svoboda, šéf Ligové fotbalové asociace.
V Česku jsou fanoušci vynalézaví, a tak ti, kteří mají o stání zájem, řeší situaci po svém: prostě si nesednou. Většinou jde o pár desítek kotelníků, ale třeba v Edenu při zápasech Slavie stojí téměř celá severní tribuna.
Žádné nařízení to nezakazuje, také proto změny nejsou na pořadu dne. Zato Anglie po nich volá čím dál hlasitěji.
