Přitom to vypadalo, že Richardsona čeká jen to, na co je zvyklý. Na lavičce proseděl posledních deset let, buď jako trenér brankářů, nebo v případě nouze jako náhradník.
Za tu dobu se na hřiště nikdy nedostal a také ve Wycombe, týmu ze čtvrté nejvyšší soutěže, kam přišel před dvěma lety, byl až třetí volbou. Až poté, co klub prodal Matta Ingrama do Queens Park Rangers, v hierarchii povýšil a aspoň znovu oblékl rukavice.
Přesto vůbec nečekal, že by se v zápase s Plymouthem dostal do hry. Do sestavy trenér zapsal dvacetiletého Alexe Lynche, který se ale už po čtvrt hodině chytil za nohu a signalizoval k lavičce: Dál to nejde, střídám!
A tak přišel moment, na který Richardson nikdy nezapomene. Sundal bundu, v rychlosti protáhl svaly, napil se... A už klusal na hřiště.
Víc než deset let poté, co chytal naposledy - tehdy si v dresu Doncasteru zlomil nohu. V „ligovém“ fotbale, do kterého se v Anglii počítají čtyři nejvyšší soutěže, nastoupil dokonce po dvanácti letech. A mezi dospělými debutoval už v roce 1989, kdy ještě většina jeho sobotních soupeřů ani nebyla na světě.
Chytal proto, že jeho tým nemá peníze
„I kdybych byl v bráně příšerný, nic bych si z toho nedělal. Je mi šestačtyřicet, kariéru už mám dávno za sebou,“ říkal po zápase v rozhovoru pro BBC. „Vůbec jsem nečekal, že se něco takového stane, ale snažím se udržovat ve formě.“
To se mu vyplatilo. Obránci mu sice práci usnadnili a soupeře před branku moc nepouštěli, ale s několika střelami si veterán spolehlivě poradil: gól nedostal a pomohl k vítězství 1:0. Co víc - na hřišti silného Plymouthu neinkasoval jako vůbec první gólman v této sezoně! A dokonce se dostal do sestavy kola.
Vysloužil si větší slávu než před dvěma lety, kdy jako opora anglické reprezentace dotáhl tým ke zlatu na světovém šampionátu veteránů v Thajsku. Po víkendu mu volali novináři z celostátních deníků, na twitterovém účtu mu najednou přiskočilo několik stovek sledujících.
Za všechno, co se kolem něj teď děje, přitom vlastně vděčí tomu, že Wycombe trpí nedostatkem peněz. „Je to tak. Na lavičce jsem proto, že tým je na tom finančně špatně,“ přiznal. „Nemůžeme si dovolit platit drahého náhradního brankáře a nemáme žádné béčko ani mládežnickou akademii.“
I když si Richardson vedl slušně, trenér Gareth Ainsworth ho do příštího zápasu nasadit nechce. „Radši ne,“ usmál se. „Pro Barryho to byla úžasná chvíle, ale kluci před ním odvedli hodně dobrou práci. Věděli, že toho na něj nesmí moc projít.“
Pokud se ale Lynch do sobotního utkání s Lutonem nestihne uzdravit, jiná možnost, než vsadit znovu na zkušenost, nebude.
Natáhne Richardson dlouhou kariéru ještě o kousek?