Pokud patříte mezi jeho privátní fanoušky, možná mu do statistik po víkendu počítáte hattrick. Kritici však pořád mají připomínky.
Tak kde je pravda?
„Nemyslím, že se právě teď děje něco přelomového. Jen vnímám, že se Adam cítí jako pevná součást týmu. Jakmile je v akci, roste,“ říká reportér Lukáš Pečeně, který už před třemi lety napsal scénář k filmu Předurčen k úspěchu.
Nové maximum a svlečený dres. Propadl jsem emocím, hlásil zachránce Hložek![]() |
Dokument pojednává o zázračném klukovi z Ivančic u Brna, který coby teenager vyrostl v hvězdu fotbalové ligy. Za Spartu střílel gól za gólem, pomáhal reprezentaci a za 450 milionů přestoupil do Leverkusenu.
Pak ustrnul. Nerozvíjel se.
Přestože se na jaře stal mistrem Německa a naskočil i do finále Evropské ligy, byl po dva roky spíš taková luxusní záplata. Necítil se extra důležitý, chybělo mu vytížení. Navzdory tomu, že mohl hrát Ligu mistrů, ocenil, když ho v létě za další půlmiliardu koupil Hoffenheim.
„Snad nikdy jsem u juniora nezažil, že by si po gólu svlékl dres. A to jsem viděl prakticky všechny jeho zápasy. Kolikrát jsem mu říkal: Ty bláho, po gólech se ani neraduješ. To přece není žádná rutina, když rozhodneš zápas. A teď výbuch štěstí. To je on! Náš Adam. Jakmile cítí, že je důležitý pro tým, víc si dovolí a ukazuje spontánní emoce,“ zdůraznil táta Zbyněk po víkendovém koncertu proti Frankfurtu.
V děsně důležitém utkání Hložek vyrovnával v šesté minutě nastavení střelou z voleje na 2:2. Fanoušci si vyprosili, aby při závěrečné děkovačce vykročil z řady. Smál se, tleskal a bouchal se dlaní do hrudi. Bizon, jak ho přezdívají, byl za hrdinu.
Hložek zařídil Hoffenheimu gólem a asistencí bod v utkání s Frankfurtem![]() |
Vydrží v tom tempu?
Zvládl konečně fotbalovou maturitu?
Pro čtvrteční duel Evropské ligy na hřišti Anderlechtu Brusel si možná u trenérů požádá o oddech, v neděli ho čeká pikantní zápas v Leverkusenu. Motivace má na rozdávání. U německého mistra na jednu stranu zažil pohádkové období, které vyvrcholilo titulem. Jenže on sám spíš trpěl. Hrál minutu, dvě, šest, jedenáct. Při spanilé jízdě svého týmu byl náhradníkem. Teď je tam, kde to má rád. Zpravidla v základní sestavě. Byť v klubu, který se bude až do konce sezony plácat o záchranu.
Hoffenheim, jehož cílem dřív bývala Liga mistrů, prožívá šeredné časy. Mění trenéry, sportovní vedení i vize. Fanoušci se bouří. Zrovna Hložek však může být klíčem ke zlepšení. „Konečně Adama zase poznávám,“ poví táta: „Ještě před půl rokem, jak byl v křeči, by z voleje trefil tramvaj za tribunou. V sobotu to uklidil klasicky po zemi do brány.“
„Možná to tak zvenčí nevypadá, ale Adam je vlastně docela křehký chlap. Potřebuje cítit důvěru,“ dodá Pečeně.
K pohodě přispěl i listopadový gól proti Gruzii, kterým po předlouhých šestnácti zápasech ukončil půst v reprezentaci.
Ve dvaadvaceti je pořád tak trochu fotbalový študák, který by svůj mimořádný talent potřeboval potvrzovat stabilně. „Už poznal, že nahoru se člověk škrábe strašně dlouho, zatímco dole může být do dvou týdnů. V tom bývá fotbal nemilosrdný. Říkám mu: Už všechno znáš, tak svoji roli musíš přijmout,“ zdůrazní táta Hložek.
Junior se výrazně zlepšil v němčině, kterou v Leverkusenu moc nepotřeboval, protože v kabině se mluvilo anglicky. Jakmile přišla na řadu němčina, styděl se, že neumí. Teď dvakrát týdně dochází za lektorem. Posledních pár měsíců taky pracuje s mentálním koučem, který mu pomáhá s psychickým nastavením, a na přelomu roku požádal přítelkyni Veroniku o ruku.
Chtěl jsem zůstat v Německu. Hložek o zájmu Leicesteru, Spartě i nevděčné roli![]() |
Vždycky byl svědomitý a pracovitý – a že by teď dospěl?
Věřme tomu.
I když se pořád spekuluje, kde se Hložek cítí nejlépe. Na křídle určitě ne, tam se jeho umění drolí, protože na lajně musí pendlovat tam a zpátky, na finesy nezbývají síly. Pod hrotem umí zahrát výborně, nikoli však konstantně. V roli útočníka je to nejlepší, jen nesmí nastupovat jako osamocený voják, nýbrž ve dvou.
I reprezentace, kterou letos čeká kvalifikace o mistrovství světa v Americe, potřebuje Hložka naroubovat do pozice, v níž bude nejužitečnější.
Podaří se?