náhledy
Bylo to peklo. „Až zpětně jsem si uvědomil, že jsem se podruhé narodil,“ vyprávěl Petr Čech, když našel odvahu mluvit. Když se po třech měsících nečekaně rychle vrátil do fotbalové brány. Ne jako dřív, ale s ochrannou helmou, která mu už zůstala. Je to patnáct let od děsivého střetu, který mohl slavného gólmana zabít.
Autor: Profimedia.cz
Ne, není to přehnané. Čechovi na dva dny zhasl celý svět. Nevnímal světlo, nevnímal tmu. Neslyšel, jak se nad ním sklání manželka Martina. Čtyři dny trvalo, než si vzpomněl, kde je a kdo je. Už bezprostředně po zápase trenér José Mourinho vykládal: „Petr měl štěstí, že to přežil.“ A to se k osudové operaci teprve schylovalo...
Autor: Profimedia.cz
Pro Chelsea to tehdy, v sobotu 14. října 2006, mělo být rutinní odpoledne. Jako mistr přijela na stadion nováčka z Readingu, vyhrála 1:0, ale to nebylo důležité. Z utkání neuteklo ani dvacet vteřin, když se Petr Čech vrhnul pod nohy irskému záložníkovi Stephenu Huntovi a už se nezvedl. Domácí hráč klouzajícího brankáře udeřil pravým kolenem nad spánek. Schválně?
Autor: Profimedia.cz
Hunt se dušoval: „Byla to smůla.“ Rozhodčí Mike Riley, dnes šéf anglických sudích, mu domluvil a až potom přivolal ke zraněnému Čechovi lékaře, kteří už stepovali za postranní čarou. Tam se po chvíli po čtyřech odebral i otřesený Čech, trávník opustil na nosítkách, v kabině zkolaboval.
Autor: Profimedia.cz
Po letech Stephen Hunt promluvil znovu: Díky, že jsi mě nepotopil, Petře! „Neznáme se osobně, ale bylo by pro něj velmi snadné mě kritizovat. Mohl do mě pálit, kdyby chtěl, ale on to nikdy neudělal. To mi v kariéře pomohlo,“ řekl. „Když jsme se později potkali, choval se jako gentleman. Za to jsem mu vděčný.“ Čech o tom incidentu na veřejnosti vždycky hovořil diplomaticky, ale přiznal: „Kamarádi nikdy nebudeme.“
Autor: Profimedia.cz
Čechovi po operaci zůstalo na hlavě třicet stehů, v lebce měl titanové destičky. Je zázrak, že po tom všem vyvázl bez následků. Nemluvě o tom, že 17. ledna 2007 už zase stál v bráně. Že Chelsea s Liverpoolem prohrála 0:2? „To mi návrat trochu kazí, ale jsem rád, že jsem neudělal žádnou chybu. Jen to, že jsem znovu nastoupil, je moje velké osobní vítězství,“ vyprávěl.
Autor: Profimedia.cz
Mimochodem, v následujících deseti ligových zápasech dostal Čech jediný gól. Jediný! Osmkrát po sobě udržel nulu, byť si pořád zvykal na helmu. Měl problém s orientací, před plným stadionem se zakrytýma ušima špatně slyšel, ale sundat ochranu ho nenapadlo. Lékaři mu několikrát zopakovali, že bez ní by příliš riskoval: „Nic dalšího mi zdůrazňovat nemuseli.“
Autor: Profimedia.cz
Čech později pomáhal ostatním fotbalistům, které potkalo podobné zranění. „S Petrem jsem byl v kontaktu, napsal mi, že kdybych cokoli potřeboval nebo chtěl, pomůže mi. Přišel za mnou na hotel s doktorem i s helmou, abych si ji vyzkoušel,“ popisoval útočník Wolverhamptonu Raul Jiménez, který frakturu lebky utrpěl minulý rok. Stejnou zkušenost má i Ryan Mason, který však rok po vážném zranění kariéru ukončil. Přesto vzpomínal: „Když jsem měl problémy se světlem nebo nemohl mluvit, byl to Petr, kdo mě i celou moji rodinu uklidňoval. Děkuju za to!“
Autor: Profimedia.cz