„Hlavně, že ten dres není rudý. To bych zase dostal,“ chechtal se Šmicer, když v kavárně Tančícího domu převzal triko s vlastní jmenovkou a potřásl si rukou s Martinem Kabrhelem, zakladatelem týmu.
Před několik týdny to od slávistů schytal, když si při exhibičním zápase natáhl sparťanský hokejový dres, tentokrát k námitkám není důvod. To spíš k zásadní otázce: Co Šmicera přivedlo do světa esportu?
Kdo bývalého reprezentanta zná, ten odpověď tuší - Šmicer už od mládí kromě fotbalu trávil spoustu času s ovladačem v ruce.
„Hrál jsem vždycky, odmala. Nejdřív to byla Sega, různí panáčci, pak už dokonalejší počítačové hry, PlayStation. Baví mě to čím dál víc, možná jsem na tom i trochu závislý,“ usmíval se, když odpovídal novinářům. „Hodinku denně si prostě musím zahrát, takže s sebou konzoli tahám skoro všude. Dokonce jsem si bral PlayStation i na dovolenou na Mauriciu: pěkně v batůžku, abych o něj náhodou nepřišel.“
Vášeň pro virtuální realitu spojená s obchodním duchem ho dovedla ke spojení s Entropiqem - týmem, který založil pokerový multimilionář Kabrhel. Šmicerova role? Investor, ambasador a mentor v sekci věnované fotbalové hře FIFA. Což je paradox, protože raději na konzoli hraje střílečky nebo hokejovou NHL.
„Budu se muset do FIFy trochu opřít, protože občas pojedu s klukama na turnaje a je možné, že mě někdo vyzve,“ vytušil. „Jenže hokejíček mi zabere docela dost času, tak nevím nevím. Možná se něco přiučím od mladýho, ale s ním hraju nerad, protože většinou hrozně prohrávám.“
Tušíte správně, s Entropiqem spojil síly i Šmicerův syn Jiří, který nově patří do klubové akademie a časem by se rád prosadil mezi profesionální hráče.
„Nejsem zastáncem toho, aby děti seděly deset hodin u počítače a nehýbaly se. Ale když se esport bere jako doplněk a k tomu člověk dělá nějaký venkovní sport, nevidím na tom nic špatného. Taky je třeba vidět, že ne každý má tělesné předpoklady pro klasický sport,“ nastínil svůj pohled rodiče. „Pokud má dítě na hraní videoher talent, jen ať si za tím jde a zkusí se prosadit. Není to jednoduché, konkurence je velká, ale dá se tím i velice dobře živit.“
I vzhledem k tomu, jak velké peníze se s v esportu točí, má Šmicer v novém oboru velké ambice: „Ten byznys roste neskutečně rychle, vidím to, když přiletíme s Liverpoolem do Asie. A během koronaviru jsem si naplno uvědomil, jaký ma potenciál. Věřím, že jednou bude esport i na olympiádě, proto jsem rád, že do toho můžu nakouknout zblízka. A věřím, že Entropiq bude patřit nejen k české, ale i ke světové špičce.“
