Stát totiž nyní odmítl poskytnout garanci, že dá peníze na stavbu nového stadionu pro 30 tisíc diváků, který je pro kandidaturu podmínkou. Uzávěrka přihlášek je 25. dubna.
Pro český fotbal je to špatná zpráva, ale očekávaná.
"Žádal jsem pana premiéra o to, zda bychom nemohli dostat ve zkráceném řízení záruku na výstavbu stadionu na Strahově, jelikož je brzy uzávěrka kandidatur. Pan premiér nám tuto záruku nyní dát nemohl, to znamená, že nepodáme kandidaturu," řekl Pelta večer České televizi, ač po dopoledním jednání s Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) konkrétně nemluvil.
Podle Pelty to však neznamená, že Sobotka peníze na stavbu odmítl ze zásady, když stát v současné musí šetřit.
"Sen o Euru se sice rozplynul, ale pro mě je hlavní, že premiér není proti tomu, abychom pokračovali v dlouhodobém projektu revitalizace Strahova. To má pro mě větší hodnotu než krátkodobé rozhodnutí kvůli kandidatuře," podotkl Pelta.
Česko bylo jednou z dvaatřiceti zemí, které měly zájem Euro v roce 2020 spolupořádat. To se v rámci výročí UEFA bude pořádat v třinácti městech po celé Evropě. Právě stadion pro 30 tisíc fanoušků byl podmínkou, aby se Praha mohla ucházet o to být jedním z hostitelských měst. Momentálně má hlavní město jen dva dvacetitisícové stadiony Sparty a Slavie.
"Jakákoli rozhodnutí o investicích typu národního fotbalového stadionu musí být zasazena do konkrétního rozpočtového rámce a mít podporu celého sportovního prostředí. Nechci, aby se opakovaly kauzy typu hala Sazky nebo mistrovství světa v lyžování v Liberci," vzkázal Sobotka přes agenturu ČTK po setkání s Peltou.
Proto Sobotka požádal zástupce sportovních organizací, aby s ministrem školství Marcelem Chládkem (ČSSD) připravili plán hlavních investic, které by ve sportu měla vláda podpořit. "Teprve až bude v těchto oblastech zcela jasno, je možno seriózně jednat o investičních záměrech tohoto typu," doplnil premiér.
Bez státu stadion nebude
Dopředu naplánovaná schůzka tak vlastně vyřešila základní otázku, jestli stát přispěje sportovcům na stavbu národního stadionu na Strahově. A fotbal se neodvážil do projektu jít bez vládních garancí.
Jednání s premiérem se vedle Pelty zúčastnili také ministr Chládek, předseda České unie sportu Miroslav Jansta a předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval, jejichž organizace by měly ve stadionu svá sídla.
Záměr ucházet se o Euro schválil výkonný výbor fotbalová asociace loni v září. Kvůli problémům se sestavováním nové vlády však Pelta neměl dosud příliš šancí jednat se zástupci ministerstev o tom, zda je stát ochoten se na projektu podílet. K tomu došlo až nyní.
Národní stadion chce Pelta postavit na místě současného stadionu Evžena Rošického. Sloužil by nejen fotbalu, ale byl by víceúčelový například i pro atletické závody. Tribuny by byly posuvné, aby při fotbalových zápasech zakryly atletickou dráhu.
Výstavba by podle předsedy České unie sportu Miroslava Jansty vyžadovala investici od státu ve výši dvě až tři miliardy korun, zbytek by dodaly sportovní svazy.
"Nebyla by to jednorázová podpora, ale částka by byla rozdělena v čase, to znamená ve více letech. Odhadujeme, že by částka mohla být ročně ve výši 300 milionů korun," nevzdává výstavbu ministr školství Chládek, který se vyjádřil pro Radiožurnál.
ANO i lidovci říkají ne
Stavbu s pomocí státních peněz však už dříve odmítli Sobotkovi koaliční partneři z hnutí ANO i KDU-ČSL.
Ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš novinářům řekl, že dobu, v níž se všude šetří, nepovažuje za vhodnou pro stavbu národního fotbalového stadionu. S financováním sportu je to podle něj jako se zdravotnictvím, kde nikdo neví, jak se to financuje. Peníze do sportu by podle Babiše měly směřovat hlavně na mládežnické kluby a sportovce.
První muž resortu zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) považuje za nereálné dát z veřejných zdrojů tři miliardy korun do stavby stadionu. "Pokud mám dobré informace, tak snad za posledních pět let byla poptávka lístků na zápasy nad 25 000 lidí asi jen pětkrát," podotkl.
