Tomáši, zklamání z finálové porážky s Argentinci 1:2 už přebolelo?
Určitě. Smutek jsme měli jen pár okamžiků. Teď už slavíme.
Co byl pro vás na šampionátu největší zážitek?
Samotné finále. Lidé se bavili fotbalem. Bylo to úplně jiné než tady. Pořád fandili. Připadalo mi to jako mistrovství světa dospělých.
Generální manažer Baníku Werner Lička říká, že nejtěžší bývá úspěch ustát. Zvládnete to?
Vůbec nic se neděje. Život běží dál. Osobně si potřebuji dodělat školu. To druhé místo mě nerozhodí, hlavu v oblacích nemám. A už se zase těším do klubu.
Bude pro vás těžké dostat se do sestavy Baníku, když jste v přípravě chyběl?
Nevím. To záleží na rozhodnutí trenéra Večeři a pochopitelně i na tom, jak se mi bude dařit. Určitě budu o místo bojovat a když hned nebudu hrát, tak z toho nebudu dělat tragédii.
Kdyby se objevila zajímavá nabídka, chtěl byste z Baníku odejít?
O odchodu neuvažuji. Jsem rád, že jsem v Baníku, a abych se v osmnácti letech hnal někam do ciziny za penězi, to je podle mne předčasné.
Už tušíte, čím vás doma přivítají?
Určitě budou napečené řízky. Těším se už na pořádné jídlo, protože v Kanadě jsme měli samé těstoviny. A těším se i na našeho psa Kevina.
Budete si chtít před ligou ještě odpočinout?
Ani moc ne. Spíš potřebuji něco naběhat, natrénovat. A na to mám o týden více času, protože v prvním kole ligy stejně nemohu hrát kvůli trestu za žluté karty.
 Tomáš Mičola slaví první gól českého týmu. |
