Byl konec. Střídající Kováč vykopl míč do vzduchu, ruce hráčů vyletěly nahoru. Trenér Brückner se u lavičky objímal s asistenty.
Podobnou radost zažila Letná před dvěma lety, kdy se po vítězství nad Nizozemskem slavil postup na mistrovství Evropy. Ale světový šampionát? To tu nebylo šestnáct let.
"Myslím si, ale že je to podobné jako tenkrát," říkal Tomáš Rosický.
Ujfaluši s Jankulovským se rozběhli k tribunám a divokými gesty šermovali k fanouškům. Za chvíli k nim přiběhli ostatní a naskákali na sebe.
Oblékli speciálně vyrobená bílá trika s motivem mistrovství světa a kráčeli od jedné tribuny ke druhé.
"Je to fantastický pocit, úžasná atmosféra. Jsem strašně šťastný," vyznával se Milan Baroš.
Kutálející se míč nakopl dnešní kapitán Nedvěd vysoko na tribuny a poté se přidali další. Celkem si fanoušci odnesli domů na šedesát míčů - cenných suvenýrů.
Hráči s nimi dlouho dováděli, Nedvěd se Šmicrem se schovali pod velkou vlajku a v objetí obíhali stadion.
Trenér Karel Brückner stál stranou, klidnil emoce a pak mluvil do televize. V krátkém interview prozradil, že postup na mistrovství světa je vrcholem jeho kariéry.
Krátce po rozhovoru se schovával na lavičce pod stříškou. Než k němu doběhl Nedvěd a skočil mu do náruče.
Vzápětí si pro něj "došli" i ostatní, kouče popadli a několikrát ho vyhodili do vzduchu.
"Káárel Brückner", skandovala Letná a kouč pravou ruku kynul tribunám.
Mezi radující se hráče přiběhl v kožené bundě jejich kapitán Galásek, který kvůli trestu nesměl hrát. A s berlemi se za nimi belhal i zraněný Koller. Nechyběli ani další marodi Bolf a Týce.
"Pohyb ideální nebyl, ale to nevadí. Ale do mistrovství snad budu v pořádku. Kluci mi dali velkou motivaci do léčení," usmíval se Koller, který je po operaci křížového vazu.
"Na to, že máš křížák, ti to šlo docela dobře," hecoval ho Rosický.
Najednou bylo ticho. Do středu hřiště se za mikrofon postavil operní pěvec Vratislav Kříž. Zpívala se hymna. Reprezentanti ho obestoupili, chytili se kolem ramen a pobrukovali si "Kde domov můj". Galásek se držel za srdce.
Potom na stadionu zhasla světla a Letnou rozsvítil ohňostroj.
Jak to bylo během zápasu
Fanoušci se do hlediště trousili postupně, pár minut před výkopem ochozy zdaleka plné nebyly, ale při nástupu mužstev na hřiště už nebylo slyšet vlastního slova.
Hlasatel četl křestní jména a publikum křičelo sborově příjmení. Nejvíc bouřilo u čísla jedenáct: "Pavel" zaznělo z mikrofonu a pak jako mohutná ozvěna: "Néédvěd!"
Když mužstva nastoupila, lidé z barevných papírů utvořili na tribuně obrazec loga MS 2006.
Během zápasu sice neudělali pekelnou atmosféru, ale i tak zaplněná Letná burácela. "Pojďme hoši, pojďme do toho" střídalo "Češi, Češi". Když měli domácí výhodu standardní situace a většina hráčů se stěhovala před brankáře Myhreho, hlediště křičelo "My chceme gól."
Když občas tribuny ztichly, ozvalo se nesmělé "Norge, Norge".
Bylo to jen krátké ticho před bouří. K erupci nadšení dal povel první gól Rosického v 35. minutě. Sedmnáct tisíc lidí spustilo tradiční a hromové "Kdo neskáče, není Čech, hop, hop, hop" až se tribuny rozkývaly.
V jednu chvíli se nechal "hopsáním" unést i kouč Brückner. Bylo šest minut do konce, tým přežil složitou situaci, kouč zaťal pěsti a ruce vyhodil do vzduchu.
Chladnou hlavu zachoval, když se na hřišti strhla mela po srážce Riiseho s Grygerou. Norský hráč nevybíravě do soupeře vletěl, přičemž se oba srazili hlavami.
To už se však neslo: "Už je to uděláno, už je to hotovo."
Na oslavu postupu dorazil s berlemi i zraněný Jan Koller. Na snímku se zdraví s trenérem Karlem Brücknerem. |
Pavel Nedvěd (vlevo) s Vladimírem Šmicerem oslavují postup na MS. |
Karel Poborský se raduje z postupu na mistrovství světa, zklamaný Ole Martin Aarst opouští hřiště. |
Tomáš Rosický a Milan Baroš ve speciálních tričkách vyrobených k oslavám postupu. |
Norský záložník Jan Gunnar Solli smutně sleduje, jak Pavel Nedvěd na kolenou slaví vítězný závěr zápasu. |
Vladimír Šmicer a Pavel Nedvěd (vpravo) se radují z postupu české fotbalové reprezentace na mistrovství světa v roce 2006 v Německu. |
Český kouč Karel Brückner (vlevo) a Jan Koller o berlích se radují z postupu na MS. |