Souček prožil kouzelný rok v barvách Slavie. Získal s ní titul, pohár a zažil atmosféru vysněné Ligy mistrů. Z pozice defenzivního záložníka nasázel dvaadvacet gólů.
Souček se zabydluje ve fotbalovém ráji: Jsem o tři kroky dál |
„Lidi mi říkali, že bych měl vyhrát. Že mám za sebou úspěšný rok se Slavií i v reprezentaci. Ale já si to nechtěl připouštět až do chvíle, kdy to bude vyhlášené,“ říkal.
Už jako hráč West Hamu, kam v lednu ze Slavie odešel na hostování. Pokud se londýnský klub udrží v anglické lize, v Edenu na Součkovi vydělají půl miliardy korun.
„Jednoznačným úkolem je teď záchrana v Premier League a dál hrát tuhle nejlepší soutěž na světě,“ popisuje.
Jestli se ale aktuální sezona kvůli koronaviru vůbec dohraje.
Od fotbalu teď máme minimálně na tři týdny volno, dostali jsme individuální tréninkové plány.
Takže se připravujete doma?
Chodím běhat do lesa, jindy posiluju i doma. Záleží na konkrétní náplni. Každopádně se hlavně snažím zůstat v kondici, protože nikdo neví, kdy zase začneme hrát. Za měsíc? Nebo to bude trvat ještě déle?
Uvidíme.
Ale jsem rád, že se tato opatření zavádí, virus se šíří rychle a zdraví je přednější než sport.
Právě kvůli šíření nemoci COVID-19 už bylo odloženo i Euro, mrzí vás to?
Samozřejmě, ale dává to logiku. Na turnaj jsem se těšil, ale tenhle krok asi většina lidí předpokládala. Věřím, že o šampionát nepřijdeme a všichni se společně dočkáme v budoucnu.
Souček je fotbalistou roku, mezi trenéry kraloval Trpišovský |
Vy jste se nyní dočkal ocenění v anketě Fotbalista roku. Kdy vás napadlo, že by jste trofej za rok 2019 mohl získat?
Nejsem ten, kdo by si dával ambice na zisk individuálních cen. Chci hlavně týmové úspěchy! Dlouho jsem nebyl příliš výrazný, což se začalo měnit až v posledních dvou letech. Dostal jsem kapitánskou pásku, dával góly, nastupoval v reprezentaci. Už když jsem byl před rokem třetí, říkal jsem si, že je to něco neuvěřitelného, už tehdy jsem to bral jako obrovské ocenění.
Zvlášť, když jste ještě před pěti lety hostoval ve druhé lize na Žižkově a před třemi roky jste hrál za Liberec. Stíháte se za tou cestou někdy vůbec ohlédnout?
Často si na to vzpomenu a jsem rád, že jsem si tím prošel. Popravdě, tenkrát na Žižkově jsme neměli zrovna skvělé podmínky, ale stejně jako angažmá v Liberci mi to dalo strašně moc. To, kde teď jsem, si strašně moc užívám. Ale zároveň si toho právě díky těmto zkušenostem ohromně vážím.
