V pondělí večer Kroupa převzal cenu na vyhlášení ankety Fotbalista roku a v první řadě se přítomným hostům omluvil, že bude hovořit s brněnským přízvukem. Totéž zopakoval v úterý, když v Síni slávy křtil svoji hvězdu, značící, že je 24. členem této výsadní společnosti.
„Nejsem moc velký řečník, navíc na vás mluvím to svou moravštinou,“ pronesl viditelně dojatý kanonýr, jemuž bude v dubnu pětasedmdesát let.
Na rozdíl od 70. let minulého století, kdy nemilosrdně napínal sítě v brankách protivníků, byl při poctách kolem uvedení do Síně slávy viditelně v rozpacích. „Když se podíváte, kdo všechno tady je, a teď já... je to pro mě velká čest. Ani mě v životě nenapadlo, že tady někdy budu, trochu to se mnou zamávalo,“ prohlásil rodák z brněnských Bosonoh.
Souček těsně obhájil. Záložník West Hamu je nejlepším fotbalistou Česka |
Jeho kariéra je spjatá téměř výhradně se Zbrojovkou. To právě 118 gólů v brněnském dresu ho mezi největší osobnosti českého fotbalu dostalo. Kroupa byl i dvojnásobným nejlepším střelcem ligy, a bez zaváhání potvrdil, že mistrovský titul z roku 1978 je jeho největším úspěchem.
„Trénoval nás pan Masopust, výjimečný člověk. Před ním tam byl pan Havránek. Budovali mužstvo. Já vždycky tvrdil, že se musí trenérům dát prostor a čas,“ řekl Kroupa. O tom, jak s trenéry pracovat, se mohl sám přesvědčit po skončení kariéry. „Kluci, ono se to moc neví, ale já byl manažer áčka Zbrojovky od roku 1990 do roku asi 2003 a byli jsme pořád v první lize. Za Lužánky chodily tisíce fanoušků,“ ohlédl se za svojí funkcionářskou érou.
Karel Kroupa Kariéru odehrál ve Zbrojovce Brno. Nastoupil k 277 zápasům, dal v nich 118 gólů. Až pak odešel do nižších soutěží v Rakousku. Dvakrát byl nejlepším střelcem nejvyšší soutěže, je členem Klubu ligových kanonýrů. Byl nejlepším fotbalistou Československa za rok 1977. Reprezentoval jedenadvacetkrát, vstřelil čtyři góly. Byl vyhlášen Zbrojovákem století a je 24. členem Síně slávy českého fotbalu. |
V Brně je Kroupa díky svému přínosu k nejlepší éře Zbrojovky žijící legendou, byl vyhlášen Zbrojovákem století. „Nejlepší zápas jsem odehrál proti Slavii. Dal jsem jí čtyři góly, mohl jsem dát i pátý, ale to by mě asi sežrali,“ pousmál se.
V reprezentaci svoje střelecké úspěchy z ligy už tak výrazně nezopakoval, v národním dresu skóroval čtyřikrát. Zanedlouho pětasedmdesátiletý veterán připustil, že s reprezentací je spojeno i jeho největší zklamání v kariéře; když ve čtvrtfinále mistrovství Evropy proti Sovětskému svazu zahodil jasnou šanci, stálo ho to místo ve výběru pro „zlatý“ Bělehrad.
„To mě mrzí pořád. Udělal se tam ohromný úspěchy, byli tam skvělí hráči, výjimeční trenéři Vengloš s Ježkem. A já jsem o to kvůli té šanci přišel,“ ohlédl se za nešťastným momentem, kdy na Tehelném poli v Bratislavě zblízka překopl prázdnou branku.
Prozradil, že ve svých nejlepších letech mohl odejít do zahraničí, což se dosud nevědělo. „Už jsem měl skoro smlouvu s AEK Atény, ale nesplňoval jsem jednu podmínku odchodu ven. Tehdy byly směrnice, že hráč musel mít odehraných 300 ligových zápasů nebo 25 utkání za národní mužstvo, což mi přestup znemožnilo. Zaplaťpánbůh že jsem se v pětatřiceti letech dostal do té ‚třešňové ligy‘ v Rakousku, jak já říkám, do nižších soutěží. Člověk si na stará kolena dokázal přivydělat,“ uvedl s úsměvem držitel Ceny Dr. Václava Jíry.
Karel Kroupa (uprostřed) byl uveden do Síně slávy Fotbalové asociace (FAČR), 18.března 2025, Praha.
Mrzí ho také prohra v posledním ligovém zápase mistrovské sezony 1977/78. Zbrojovka už jako jistý šampion hrála s Duklou Praha, Kroupa nedal penaltu a domácí tým před oslavou titulu před 40 tisíci diváky prohrál 0:1. „Byl jsem na sebe hodně naštvaný,“ pověděl střelec od pánaboha.
Legenda se bojí sestupu do třetí ligy
Fotbal dodnes sleduje a pravidelně se potkává s přáteli v kavárně nedaleko ruiny stadionu za Lužánkami, který má být v dohledné době zbourán. Odstěhování do Králova Pole nese Kroupa dodnes těžce. „Zbrojovka tím ztratila domov,“ tvrdí.
Přiznává však, že má v souvislosti s brněnským fotbalem i větší starost: aby nespadl do amatérské třetí ligy. „Z toho je mi smutno. Bojím se, abychom nesestoupili,“ řekl na adresu současného týmu, jenž se potácí na chvostu druhé nejvyšší soutěže.
Snaží se věřit tomu, že noví majitelé, kteří klub loni převzali, ho zachrání. „Přinesli finanční stabilitu. Ke kádru se moc vyjadřovat nechci, ale není to ideální. Snad příchody zkušených obránců Hofmanna a Břečky zpevní defenzivu, jinak se mužstvo hodně omladilo,“ posuzuje Kroupa.
Upíná se také ke stavbě nového stadionu místo toho dosluhujícího, na němž brněnští fotbalisté nyní hrají. „Pokud by se postavil nový stadion, byl by to pro fotbal v Brně obrovský posun. Lužánky jsou ve středu města, hned vedle byl hokejový stadion. Každý věděl, kam se chodí na fotbal, dnes je klub na periferii. Z deseti lidí devět nebude ani vědět kde přesně,“ uvedl Kroupa.
