Ale dlouho to vypadalo, že k němu ani nedojde. Začít se mělo v půl páté, jenže počasí si z fotbalistů několikrát vystřelilo. Už už se zdálo, že déšť ustane, ale po chvilce se znovu silně rozpršelo. A tak několikrát dokola...
„Snad je to takový symbolický signál, že se začalo hůř, ale bude lépe,“ říkal asistent trenéra Boris Kočí. „Že by se nad námi stahovala mračna? To by asi bylo špatně, kdyby to mělo přijít už teď,“ usmíval se.
Po čtvrt hodině nakonec na zcela promáčený trávník vyběhli aspoň brankáři Drobný, Koubek a Vaclík, vedení trenérem gólmanů Janem Stejskalem. Během chvilky měli všichni mikiny nasáklé vodou, přesto se vrhli do cvičení. Střídali se v malé brance v rohu hřiště, klouzali po trávníku a čekali, jestli z útrob stadionu vyběhnou i spoluhráči.
„Samozřejmě jsme zvažovali, že se trénovat venku nebude. Kdyby se balon na trávníku zasekával, asi bychom udělali trénink jen v tunelu uvnitř stadionu,“ přiznal Kočí.
Tam hráči skutečně nejdřív jeden vedle druhého lehli na podložku a pod dohledem Jarolíma a jeho asistentů se protahovali. Až chvíli před čtvrt na šest vykoukla zpod stříšky tunelu blonďatá hlava útočníka Matěje Vydry a fotbalisté se začali trousit na hřiště.
Spolu s nimi i trenéři, kteří na dálku všichni vypadali podobně: holá hlava, stejná šusťáková bunda, kraťasy, černé kopačky. Kočí s Koubkem udíleli většinu pokynů, Jarolím, který mezitím nasadil na hlavu červenou kšiltovku, hráče pozorně sledoval.
Tým se rozdělil na dvě skupiny. Ti, kteří ještě předchozí den absolvovali zápas, pod dohledem kondičního trenéra vyklusávali, nakonec se z legrace sklouzli po břiše a zamířili do kabiny. Pak se ještě vrátili k dalšímu výklusu a až na tribunu bylo slyšet, jak jim nohy na nacucaném trávníku čvachtají.
Druhá část týmu se hned pustila do herních cvičení. Přihrávky nakrátko, narážečky, náběhy, převzetí míče v rychlosti... Jarolím si potrpí na přesnost, proto hráči stejná cvičení opakovali nesčetněkrát. Pak si je svolal na polovinu hřiště ke krátkému proslovu, následovalo pár minut sprintování a konec.
„Čas je omezený. Něco si ukážeme na hřišti, něco u videa, budeme to mixovat s citem, aby to kluky bavilo a zároveň aby si z toho něco odnesli,“ prozradil Kočí náplň příštích dní. „Ale čas opravdu není skoro na nic. Nesmíme promrhat ani vteřinu.“
Pravda, první zkouška se rychle blíží. Už ve středu večer se Jarolímův tým utká v Mladé Boleslavi s Arménií a v neděli vstupuje do kvalifikace o světový šampionát zápasem proti Severnímu Irsku.
