Poznal, jak daleko je do reprezentace z různých klubů

Praha - Dalo by se říct: hrál dobře ve Spartě, tak ho povolali do národního mužstva. "Ale abych se do reprezentace dostal z Ostravy, musím být v každém zápase nejlepší," ví fotbalový obránce René Bolf. Je vzorovým příkladem, jak do národního týmu vedou z různých klubů jinak dlouhé cesty. "Tenkrát jsem nebyl v lepší formě, než se cítím teď," přiznává. "A navíc mám štěstí, dávám góly." Ve středu v přátelském zápase v Řecku může osmadvacetiletý obránce nastoupit podruhé za Česko. "Před rokem se mi o tom ani nesnilo."

Odstrčený ze Sparty se v prosinci 2000 po roce a půl vrátil do Baníku Ostrava, který těžce dýchal v bojích o záchranu v české lize. Ošlehaný zápasy z Ligy mistrů v podprůměrném mužstvu zapadl. "Byli jsme bez sebevědomí, nikdo si nevěřil," vzpomíná Bolf.

Dnes si může říct: "Prospělo mi, že jsem se vrátil." Dává si pozor, aby neřekl, že udělal dobře, když zmizel ze Sparty. "Vzpomínám na ni moc rád, hodně mi dala. Kde bych si jinde zahrál Ligu mistrů?"

V létě 1999 přišel do Prahy se spoluhráčem Liborem Sionkem, dohromady stáli 20 milionů korun. "Ale moc mi to nešlo. Asi jsem psychicky neunesl, že jsem byl ve Spartě," přiznává Bolf. "Navíc jsem hrál něco jiného, než to, proč jsem do Sparty přišel."

Trenér Hašek ho nutil hrát přímo hráče, přitom Bolfova síla je v zónové obraně. Protloukal se třetiligovou rezervou a životem v Praze, kde si rodina špatně zvykala. A nahlas uvažoval, že se vrátí do Ostravy. "Ale v zimě se hodně změnilo. Dřel jsem a trenér Hašek mi začal věřit."

Bolf odehrál skoro celé jaro v základní sestavě, byl u impozantního vítězství nad Slavií 5:1, které Spartě zajistilo titul. A v létě poprvé seděl v kabině s reprezentanty. V Ostravě však tým prohrál po špatném výkonu se Slovinskem 0:1.

Do druhé sezony se ve Spartě slušně rozjel, ale na Letné nedokončil ani podzim. Přitom z prvních třinácti kol byl v deseti zápasech v základní sestavě. "Jenže ke konci podzimu, jsem vycítil, že už o mě nestojí." Baník chtěl ze Sparty koupit jeho a útočníka Prohászku. "A nám bylo nepřímo naznačeno, že bychom se neměli bránit."

"Hodně lidí mi pak vyčítalo, že jsem šel o třídu níž," říká Bolf. První půlrok si v Baníku neužil, ale v létě po příchodu trenéra Jarabinského se ohromně zvedl a s ním i celé mužstvo. "Že jsem teď v reprezentaci, tak za to vděčím hlavně trenérovi. Všem hráčům hodně pomohl."

A už ho zase láká Sparta. "Nechávám tomu volný průběh," říká. "Radši bych ale šel někam ven, v české lize jsem dlouho a cítím, že by to chtělo změnu." Nedávno nebyl daleko od angažmá v Maďarsku, kde by se setkal se svým kamarádem Radkem Slončíkem.