Stalo se to v pětapadesáté minutě, chvíli poté, co český záložník Jakub Jankto v přípravě s Polskem otevřel skóre. Srovnáno mohlo být hned.
Fanoušci už zvedali ruce nad hlavy, protože Frankowského přihrávka letěla do malého vápna, kde stál jenom Lewandowski. Možná už sám sebe viděl se zkříženýma rukama na prsou a rošťácky vyplazeným jazykem.
Takhle už oslavil nepočítaně gólů. Proti Čechům měl smůlu.
„Těžký terén nám pomohl,“ uznal gólman Jiří Pavlenka, v onen okamžik už překonaný. Lewandowskému stačilo nastavit placírku. Což i udělal. Jenomže balon mu na nerovném povrchu povyskočil a prolétl mezi nohama.
Stejně jako předtím stoperu Ondřeji Čelůstkovi. „Za normálních okolností bych balon měl, ale dvakrát to skočilo. Mně i jemu, měli jsme štěstí,“ konstatoval.
Zatímco český zadák si zhluboka oddechl, Lewandowski zuřil. Neposedný drn naštvaně nakopl, nadával. Obávaný kanonýr nepotvrdil svou pověst.
V národním týmu se mu totiž poslední dobou nedaří. A s jeho smůlou trpí celé Polsko. Lewandowski se v barvách své vlasti naposledy trefil v přípravě na mistrovství světa.
Jeho často vydatné gólové příspěvky mužstvu zoufale chybějí. Vždyť z osmi duelů Poláci vyhráli jediný, po zpackaném šampionátu zatím nepomohla ani změna trenéra, pád do druhého patra Ligy národů budiž důkazem.
„Proti Čechům jsme si vytvořili několik šancí, ale ten gól jsme bohužel nedali,“ litoval Lewandowski. „Prohrát jsme si nezasloužili.“
Polsko dostalo další naději alespoň na remízu ještě v závěru. Standardka z hranice vápna, balon si staví Lewandowski. Švih pravačkou, střela letí přes zeď... ale Pavlenka se překonat nenechá.
„Je příjemné, že jsem od něj snad poprvé nedostal gól, v bundeslize jsem proti němu nastoupil dvakrát a inkasoval čtyřikrát,“ usmíval se po utkání český brankář.
Zato Lewandowskému zkrátka ve čtvrtek večer nebylo přáno.
