Aby bylo jasno, tohle není agitka pro zvolení Petra Fouska, který ve středu oznámil kandidaturu, nýbrž krátké vykreslení situace.
Fousek to zkouší potřetí.
Potřetí půjde do boje, aby se stal šéfem fotbalové asociace.
Do třetice? Funkcionář Fousek bude také kandidovat na předsedu FAČR |
Poprvé v době, kdy nejsledovanějšímu sportu nevelí všemocný šíbr Roman Berbr, vrchní mafiózo, který kolem sebe šířil pocit strachu, pletky a konspirace.
„Já žádné postranní zájmy nemám,“ říká Fousek a není příliš důvodů, proč mu nevěřit.
Vystudovaný ekonom svůj život spojil s balonem. Nejprve s tím menším a nepříliš skákavým, se kterým se v hale hraje futsal. K fotbalu se propracoval. Dělal mluvčího, sekretáře, kancelářského asistenta, až to dotáhl do velkého světa. Od revoluce mu šéfovali téměř všichni předsedové svazu, Chvalovským počínaje.
Teď má Fousek takovou pozici, že ho UEFA poslala na dva roky do zapeklitého a rozpolceného Řecka, aby tam dohlížel na fotbalovou spravedlnost.
Korupční aféra kolem Romana Berbra |
Jasně, Fousek není jméno, které si spojíte s fenomenálními triky Karla Poborského, jenž se o funkci předsedy přihlásil jako první.
Fousek nevyhrál Ligu mistrů a neumí tak spontánně vyprávět jako Vladimír Šmicer, další hrdina ze zlaté generace, který kandidaturu v revoluční fotbalové době zvažuje.
Ovšem český fotbal právě takové lidi potřebuje – Poborského, Šmicera, Fouska. Taky bývalého generálního sekretáře Řepku. A třeba se najdou další, dosud neviditelní, kteří na červnové valné hromadě pomůžou zválcovat staré a prohnilé berbrovské struktury.
Fousek není žádná televizní star, ale vyzná se v zákonech, strukturách, papírování. Opakovaně také dokázal, že umí zklidnit vášně a spojovat. I kdyby se předsedou ani potřetí nestal, pomoci může.
