"Pelé je jen jeden! Je největší, nedostižný, nesrovnatelný!" Tato slova pronesl slavný hráč Zico, ale podobných výroků najdete o fotbalovém králi moře od spousty dalších velkých jmen. A často od nich také uslyšíte: "Tenkrát byl fotbal hezčí než teď." Opravdu?
Skvělá Brazílie i zoufalé centry
Poslední číslo magazínu World Soccer přineslo rozhovory s 50 fotbalovými legendami. Ty mimo jiné odpovídaly na víceméně pravidelnou otázku: Hrál se dřív lepší a krásnější fotbal než dnes? Drtivá většina zpovídaných mínila, že ano. "V mé éře byl fotbal umění a zábava. Bylo v něm méně faulů a víc kvality," řekl pro World Soccer Pelého spoluhráč Mario Zagallo.
Jako hráč byl Zagallo mistrem světa 1958 a 1962, jako kouč dovedl Brazilce ke zlatu v Mexiku 1970; o tomto týmu se dodnes hovoří jako o vzoru ideálního fotbalu. A nejspíš právem, Brazilci na turnaji dominovali, kreativitou přiváděli diváky k úžasu a soupeře k bezradnosti.
Byl dřív fotbal krásnější?Josef Masopust, držitel Zlatého míče 1962: Určitě byl fotbal v minulosti krásnější. Hrál se pro potěšení diváka a pro vítězství, ne pro peníze. Hra nebyla tak záludná, chyběla jí sice rychlost, ale o to víc byl prostor na technické parádičky.
|
Dobový tisk líčí neopakovatelné koncerty starých mistrů, ale když si adorované duely pustíte, jste na rozpacích: takřka se nudíte a zaskočí vás nepřesnosti, třeba množství zoufalých centrů. Hodně hráčů – skoro všichni vyjma těch nejlepších – má potíže kloudně si zpracovat míč.
Ano, například finále šampionátu 1966 mezi Anglií a západním Německem obstojí i v současném měřítku, ale takových zápasů z té doby mnoho nenajdete. Když ikony vychvalují fotbal ve vlastním podání, těžko se bránit pocitu, že z nich mluví nostalgie.
"Pro mě jsou nejlepšími týmy Real z roku 1960 a Brazilci 1970. Uplynulo 40 a 50 let a nikdo je nepřekonal," tvrdí slavný Denis Law, pak však roztomile připustí: "Anebo možná překonal a já jsem starý mrzout."
Rozdíl, jak se fotbal posunul, je snad ze všeho nejvíc vidět na obráncích: dřív to byli často "kopyta" a odkopávači, teď jsou to konstruktivní fotbalisté, jinak by se neuplatnili.
Fotbal jako Ladovy obrázky
A přesto je vcelku pochopitelné, že spousta lidí velebí to, co ve fotbale odnesl čas. Prvek nostalgie není vůbec zanedbatelný a hlavně: tehdejší hra byla svým způsobem estetičtější, dá se říci, že čitelnější.
"Mezi defenzivou a útočnou fází je dnes prostor 30 metrů, což je mnohem méně, než když jsem hrál já," vypravuje polský internacionál z 80. let Zbigniew Boniek. "Na tomto zúženém prostoru, kde vás každý ve velké rychlosti okamžitě atakuje, je mnohem těžší tvořit."
Asi není úplně od věci přirovnat "nyní a tehdy" k vývoji výtvarného umění: mnohem lépe se zorientujete v ladovských variacích kostelíků a vodníků než v abstrakcích Jacksona Pollocka. Také ve fotbale z minulých dob lze poměrně snadno vystopovat "tahy" jednotlivých líbivých akcí, kdežto nyní vás strhne divoká jízda, kterou už ale nejste schopni do detailů vnímat.
Lidštější, vřelejší, přátelštější
Další plus bývalých dob vyzdvihuje německý "bourák" Uwe Seeler: "Fotbal mých časů měl lidštější rozměr, byl vřelejší, přátelštější. Nyní je to seriózní byznys." Byznys, v němž se točí spousta peněz, jež jsou asi jediným objektivním měřítkem proměny fotbalu.
"Právě Seeler ještě nebyl úplný profesionál, kombinoval hraní s povoláním reprezentanta Adidasu. Já bral v první bundesligové sezoně 1965/66 měsíčně 2 400 marek a měl částečný úvazek v dílně jednoho módního domu," vzpomíná legendární Franz Beckenbauer.
Současní hráči jsou multimilionáři a celebritami, ale není to zadarmo. Jsou neustále pod tlakem, média sledují každý jejich krok. Dnešní oslavenec Pelé mohl bez povšimnutí vypustit zápas za Santos v Brazílii, udělat totéž jeho následovník Messi v Barceloně, vyjde tolik analýz o poklesu jeho formy, že se v nich ztratíte.
Jaký fotbal je lepší? Z dob Pelého? Či Messiho? Pro a proti můžete snášet tisíce argumentů, spor nikdy nebude mít definitivního vítěze.
Nejvtipněji se s otázkou vypořádal "starý mrzout" Law: "Rád jsem hrál ve své době, ale chtěl bych hrát i nyní, a to jedinou sezonu. Po ní bych v jedenadvaceti s fotbalem skončil a byl zabezpečen do konce života."