Srniček zkolaboval na málo frekventovaném místě, kde ho našel náhodný kolemjdoucí. Údajně se mu na dvacet minut zastavilo srdce. Přivolaní záchranáři ho převezli do ostravské nemocnice, kde ležel v umělém spánku.
„Pokud bude časem jeho srdce silnější, lékaři ho probudí. Nikdo neví, jestli jeho mozek nebyl bez kyslíku,“ napsal tehdy jeho agent Steve Wraith na Twitter.
Pavel Srniček osm dnů po kolapsu zemřel.
Z plejády fotbalových brankářů Baníku Ostrava byl Pavel Srniček spolu s Luďkem Mikloškem největší oporou reprezentace. Mikloško v letech 1982 až 1997 odchytal za národní tým 42 utkání, Srniček jich měl od roku 1994 na kontě 49.
Jeden jediný mu chyběl k padesátce... Nemrzelo ho, že na tuto metu nedosáhl?
„Je mi líto, že ten padesátý start nepřišel. Když se podívám na plakát reprezentačního mužstva, na kterém mám kapitánskou pásku, tak se mi pokaždé vybaví číslo čtyřicet devět,“ přiznal Pavel Srniček v posledním rozhovoru pro MF DNES. „A mrzí mě, že jsem nedostal zlatý odznak, který svaz dává za padesát startů. Někdo si může říct, že to je malichernost, ale tehdy mi to vážně vadilo.“
Srníček v Newcastlu patřil do rodiny. Fandům mával ze hřiště i z auta |
Byl u toho, když národní tým na podzim 2001 v baráži o postup na mistrovství světa dvakrát prohrál s Belgií 0:1. Potom, co 14. listopadu 2001 odchytal odvetu s Belgií, netušil, že to bylo jeho poslední vystoupení v reprezentaci.
„Doufal jsem, že ještě nejméně jednou budu za reprezentaci hrát, ale to už se nestalo.“
V zápasech národního týmu dostal 39 branek. S průměrem 0,795 gólu na zápas patří mezi nejúspěšnější české brankáře.
S národním mužstvem se nikdy oficiálně nerozloučil. Skončil v něm tak nějak potichu. „Je pravda, že jsem konec neohlásil, ale neoficiálně jsem to rozhodnutí učinil.“
Vzorem pro odchod do „reprezentačního důchodu“ mu byl někdejší anglický kanonýr a jeho spoluhráč z Newcastlu Alan Shearer. „V devětadvaceti letech řekl, že v reprezentaci končí, a i když ho pak pět let lámali, aby se vrátil, neudělal to. Je to borec. Jednou řekl, že končí a nedělal ze sebe klauna jako jiní, kteří znovu za národní tým hráli.“
Snaha vybudovat brankářskou školu nevyšla
Ostravský Baník býval pověstný líhní brankářů. Klubem prošli Svatopluk Schäfer, František Schmucker, Vladimír Mokrohajský, Pavol Michalík, Jan Laštůvka, Michal Daněk, Martin Raška. Ti všichni mají na svém kontě alespoň jeden reprezentační start.
„Zdejší region je opravdu brankářsky silný,“ řekl Pavel Srniček. „A když se podíváte do světa, tak čeští brankáři jsou všude. Zřejmě jako národ máme k této profesi potřebné dispozice, ta pozice nám sedí. Možná máme jiné přednosti než jiní. Může to být dané i naší mentalitou, vzrůstem.“
Srniček si pochvaloval, že svou kariéru završil v Premier League ve 39 letech. „Chtěl jsem ji ukončit co nejvýše a že jsem ji završil v Newcastlu, tak to bylo to nejlepší, co se mi mohlo stát.“
OBRAZEM: Srníček prožil krásná léta v Anglii, reprezentaci i ve Spartě |
Newcastle United byl spolu s Baníkem klubem jeho srdce. Tam byl po přestupu z Ostravy v roce 1991 sedm let. A na výpomoc, v roli brankářské dvojky, se do anglického týmu vrátil ještě v sezoně 2006 až 2007.
Pak skončil.
„Jít do druhé, třetí ligy? Co bych tím získal? Nic,“ odmítal prodloužení kariéry. A už nechtěl chytat ani v nejvyšší domácí soutěži. „To už vůbec ne. Vrátil jsem se jednou a podruhé bych to zažít nechtěl.“
Co ho tak zklamalo, když v roce 1998 odchytal za Baník šest zápasů?
„Setkal jsem se s obrovskou závistí. Lidé tady měli problém s tím, když se vrátil někdo, kdo v cizině vydělával velké peníze. Dnes už je to jiné. Navíc už venku nevydělávám. Ale tehdy jsem si řekl, že u nás už nikdy chytat nebudu. Nejvíc to odskákala rodina. Lidé byli zlí. Dcera si ve škole musela vyslechnout různé narážky. Nezávidím klukům, kteří se vrátí z ciziny do českého fotbalu, a to jsou slavnější než já.“
Srniček se ještě týž rok vrátil do Anglie do Scheffieldu Wednesdey. Pak si zkusil i italský fotbal v Brescii a Cosenze a přes další působení v Anglii svou evropskou pouť rozšířil o portugalský tým SC Beira-Mar.
„Když jsem se pak vrátil domů, potřeboval jsem najít práci, která by mě uspokojovala,“ uvedl.
V Baníku se pustil do budování brankářské školy.
„Chci pomoct Baníku vybudovat velkou brankářskou školu, která by byla ve světě ojedinělá. A chci se na výchově každého brankáře podílet maximálně aktivně. A až uvidím, že se tito gólmani začínají prosazovat ve světě, budu úplně spokojený,“ říkal v zimě 2008.
Jenže Baník se propadal do ekonomických problémů a brankářská škola se nerozjela podle Srničkových představ. V Baníku působil u prvoligového týmu i v roli trenéra brankářů. Ale i tam na jaře 2011 skončil. Leč sáhla po něm Sparta, v níž připravoval gólmany do své předčasné smrti.
