Zvlášť Janu Lálovi, obránci druholigové Slavie, rudnou neklidem kulaťoučké tváře – bude hrát proti vyhlášenému Gentovi, sakra, chlapi, aby to nebyla ostuda.
A tak spoluhráč Svatopluk Pluskal nadhodí jakoby náhodou, ve skutečnosti podle domluvy: "Koho vlastně mají Španělé v útoku, trenére?" Rudolf Vytlačil – jak v životopise vzpomíná Josef Masopust – odvětí naoko ledabyle: "Ono není moc o čem mluvit, nejsou tak dobří, jak se říká. Jo, Honzo," obrací se na Lálu, "zrovna ten Gento je taková bublina, hráčů jako on je u nás za korunu kornout a ještě dostaneš 50 haléřů zpátky."
Lála je jako vyměněný, Gento si "neškrtne", tým vítězí 1:0 a odpíchne se k senzačnímu stříbru. V Praze pak létá kouč nad hlavami, lidé ho oslavují, jistě i ti, kteří na něj krátce předtím zuřivě pískali...
Rudolf Vytlačil Fotbalový trenér, který se narodil 9. února 1912 v rakouském Schwechatu. Kromě stříbra z MS 1962 získal s Československem bronz z evropského šampionátu 1960 a stříbro z olympiády 1964. Jako fotbalista hrával za Rapid Vídeň a Slavii, mezi trenérské úspěchy patří kromě jmenovaných také ligové tituly v Bulharsku a Rakousku. Muž s osobitými metodami a humorem zemřel 1. června 1977. |
Je to typicky české nebo typicky lidské, zatracovat někoho a pak mu chtít stavět sochu? V poslední domácí přípravě před Chile mužstvo porazilo 1:0 anglický Huddersfield v zápase hraném před dojezdem Závodu míru, jenže jakýpak mír, fanoušci vyhlásili hráčům a hlavně trenérovi válku.
Po hulvátských pokřicích přicházely zpravidla anonymní dopisy, aby si pro ostudu na mistrovství nejel aspoň hlavní viník, tedy Vytlačil. Co na to on? "Jsem spokojen a určitě se z Chile nevrátíme s prázdnou," prohodil a vichřice vzteku zesílila na uragán.
V jeho slovech možná byl kus fanfaronství, kvůli němuž se mu po straně říkalo "štrycák", což mělo souvislost i s rakouským původem, na němž si zakládal a záměrně mluvil "germánským" přízvukem.
V jeho slovech byl ale především zakódován vzkaz hráčům, jak moc jim věří. Vytlačil byl vynikající psycholog, to byla jeho nejsilnější zbraň. Nepotrpěl si na extra rozbory, jeho tradiční a záměrně používaná průpovídka k fotbalistům zněla "vždyť to víte líp než já".
Osobitý trenér vzal jednou hráče před zápasem do kina a v půlce filmu je vyhnal, někdy je vykrmoval, jindy mučil hlady... Nikdo netušil, co tím sleduje, nevypočitatelné kousky měly málo společného s fotbalovou metodikou, nějakým magickým způsobem ale fungovaly.
Masopust ve své knize líčí, jak v chilském semifinále přišli po poločase 0:0 s Jugoslávií do šatny.
"Skvěle, jen tak dál, stejně už jste vlastně ve finále," povídá kouč. "Veď to bychom museli dať gól," namítl nesměle jeden ze Slováků v týmu, snad Adolf Scherer.
"To je pravda," protáhl se trenér bezstarostně na židli. "A vy ho bez problémů dáte, a ne jeden." Při výhře 3:1 Scherer dvakrát skóroval... Dnes jsou ty historky legendární. Dnes je tomu přesně 100 let, co se Vytlačil narodil.
