Ve čtvrtek se dožívá 75 let.
Blahopřejeme!
A jak to bylo s tím Maradonou?
Libor Radimec, jenž za reprezentaci odehrál sedmnáct utkání, proti němu nastoupil hned dvakrát. Československo v přípravě v Argentině v roce 1980 podlehlo 0:1 a o dva roky později tam remizovalo 0:0. Radimec byl tehdy třicátník, Maradona o deset let mladší.
Je nějaký zápas, který mu výrazně utkvěl v paměti?
„Těšil jsem se na každý a byl jsem šťastný, když se nám dařilo a potěšili jsme lidi,“ usmál se.
S Baníkem získal tři tituly, zažil s ním tažení pohárovou Evropou, s národním týmem vyhrál v roce 1980 olympijské hry v Moskvě.
Neměl jsem potřebu z Baníku někam chodit, rozpráví oslavenec Vojáček |
Navázal na svého otce Karla, který hrával za SK Slezská Ostrava, předchůdce Baníku, a končil ve Vítkovicích. Syn to měl opačně. Ve Vítkovicích začínal.
„Bydleli jsme vedle stadionu a táta tam trénoval, takže už od žáčků jsem tam chodil. Měl jsem to nejblíže,“ vysvětlil Radimec.
Moc nechybělo a do Baníku se vůbec nedostal.
„Měl jsem jít do Sparty. Už jsem měl podepsané přestupní lístky, měl jsem tam místo, všechno, ale tehdejší režim to nedovolil, a tak jsem zůstal. Až pak zareagoval Baník,“ popsal Libor Radimec, jak se v roce 1973 ocitl v Baníku.
Povídá se, že jeho přestup zatrhl tehdejší nejvyšší komunistický funkcionář v kraji Miroslav Mamula. „Ale nevadilo mi, že Sparta nevyšla. Jsem spokojený s tím, jak to bylo.“
V Baníku působil devět let, taková věrnost se už nenosí. „Tehdy se nesmělo do zahraničí, takže celou dobu jsme hráli skoro ve stejné sestavě.“
Co říká dnešním častým přesunům hráčů z klubu do klubu a tomu, že v jednom týmu hrají fotbalisté z celého světa? „Je jiná doba. To máte těžké. Fotbal je jiný než kdysi.“
Za ostravský Baník odehrál v nejvyšší domácí soutěži 212 utkání, přičemž 143 bez přerušení, což je klubový rekord.
„Pomohlo mi, že se mi vyhýbala zranění. Ale když jsem do Baníku přišel, hned po roce jsem měl tenku. To jsem rok ležel a nic nedělal, ale pak už jsem až na menší šrámy žádný vážnější úraz neměl.“
V Baníku vytvořil legendární obrannou dvojici s Rostislavem Vojáčkem.
„To byl Hadamczikův nápad,“ připomněl slavného trenéra Evžena Hadamczika, s nímž Baník získal tituly v letech 1980 a 1981. „Před tím jsem hrával v útoku a v záloze.“ V ní byl u prvního mistrovského triumfu ostravského klubu v roce 1976.
Ale až jako stoper se dostal do reprezentace. „Takže teď mohu říct, že asi bylo dobře, že jsem se stáhl do obrany,“ podotkl.
S Rostislavem Vojáčkem se podělili o úspěchy československého fotbalu. Vojáček má bronz z mistrovství Evropy 1980, na němž Radimec chyběl kvůli zranění. V létě téhož roku Radimec slavil zlato z olympiády v Moskvě, kde scházel Vojáček.
„Ale žádná rivalita mezi námi nebyla. Rosťa je super chlap. Ten by nechal na hřišti duši.“
Radimcova cesta: z železáren k olympijskému zlatu |
Ostatně i Radimec. „Ano, ale všechno už je pryč. Říkám, ten fotbal je dneska úplně jiný. Některé zápasy se mi ani nelíbí, ale to je jedno.“
Nelíbí se mu, když si hráči až moc přihrávají a nesnaží se hrát dopředu. „Kolikrát pošlou balon brankáři. To kdybychom udělali, tak nás lidé vypískají.“
Uznává však, že současní gólmani už musejí umět rozehrávat, dat útoky. „Brankář dneska musí umět hrát fotbal. To kdysi tak moc nemusel.“
Největším úspěchem je olympijské zlato
Spolu s Vojáčkem byli na mistrovství světa ve Španělsku v roce 1982, které se Československu nepovedlo. „Nevyšlo to,“ podotkl Radimec. „Bylo to těžké, měli jsme ve skupině Anglii (0:2), Francii (1:1) a přes ně postoupit není jednoduché.“
Ale šampionát začínal národní tým s Kuvajtem, s nímž remizoval 1:1. „To byl blbý zápas. Vyhrát, bylo by to jiné,“ uznává Radimec.
Jeho největším úspěchem je olympijský triumf. „I tituly s Baníkem hodně znamenají. Olympiáda je však jednou za čtyři roky a v mém případě jednou za život. A spadlo nám tam zlato,“ uvedl.
Ostatně fotbalisté a fanoušci si olympijské zlato po 45 letech připomenou v pátek od 17.00 na Bazalech, kde se utkají čeští olympionici a slovenští internacionálové.
„Čekal jsem, že k něčemu takovému dojde už dříve, třeba po třiceti letech,“ řekl Libor Radimec. „Tehdy nebylo nic. A když bylo čtyřicetileté výročí, přišel covid.“
Na Bazaly dorazí. „Hrát už ale nebudu, i když nemám problém si zaběhat,“ pousmál se.
Naposledy na hřiště nastoupil v prosinci 2023 v tradičním utkání veteránů Baníku Ostrava a Vítkovic.
S vrcholovým fotbalem končil ve Vídni v Austrii a Firstu. Bylo mu přes třicet let, byl bývalý reprezentant, a tak podle pravidel tehdejšího režimu mohl do ciziny.
Paul Breitner a Libor Radimec. Na Bazaly přijel Bayern Mnichov a v ochozech se tísní přes třicet tisíc diváků.
„Jenže část výplaty jsme museli odvádět Pragosportu,“ zmínil společnost zřízenou Českým svazem tělesné výchovy, jejíž pracovníci měli odchody sportovců do zahraničních klubů pod kontrolou. „Rakousko bylo na tu dobu jiný svět. Byl jsem tam s rodinou a prožili jsme krásné tři roky.“
Baník samozřejmě stále pozorně sleduje, byť říká, že do hlediště často nechodí.
Jak vidí šance Baníku dostat se v posledním kole tohoto ligového ročníku před Plzeň na druhé místo? „Moc tomu nevěřím, ale třeba na Slavii, která sezonu už jen dohrává, něco urve. Ale třetí místo je jisté, což je moc pěkné,“ prohlásil Libor Radimec.
