Když Rosický hrál svou první baráž o postup na vrcholný turnaj, bylo mu čerstvě jedenadvacet a s národním týmem proti Belgii neuspěl.
O čtyři roky později proti Norsku rozhodl odvetu. Teď jako kapitán a nejzkušenější reprezentant vede národní mužstvo do své třetí baráže, první duel proti Černé Hoře se hraje už v pátek.
Češi se do ní dostali poté, co v kvalifikaci o Euro 2012 skončili druzí za Španělskem. "Bylo nám jasné, že přes Španěly se jen těžko dostaneme. Takže jsme vlastně na baráž připraveni od začátku kvalifikace," prohlásil kapitán národního mužstva.
V baráži jste nastoupil před deseti lety proti Belgii a v roce 2005 proti Norsku. Jaká bude ta letošní?
Česká nás těžká cesta, ale není neprostupná.
Jak na ty předchozí vzpomínáte?
S Belgií to nebylo nic pěkného, velké zklamání. Tři červené karty... Naopak Norsko, to byl pravý opak. Hlavně bylo skvělé, že jsme postup slavili doma.
Tentokrát doma začínáte, odveta se hraje v Podgorici. Je to velká nevýhoda?
Kdybychom si mohli vybrat, tak by každý raději hrál první zápas venku. Ale nemělo by se na to dívat jako na zásadní věc, i když rozdíl cítím.
Navíc zranění trápí důležité hráče, brankář Petr Čech má zlomený nos a útočník Milan Baroš v posledních týdnech nehrál kvůli svalovým potížím. To už je problém?
Je to nepříjemný, oba hráče potřebujeme, to je bez debat. Milan by mohl být v pohodě. A Petr? Zlomený nos je problém. Je sice pravda, že dneska si všichni vezmou masku a hrají s tím. Záleží, jak se v ní Petr bude cítit. Přece jen mít něco takového na obličeji.. A druhá věc je, že kdyby do toho dostal ránu, tak se bolestí zblázní.
A podle vás nastoupí?
Myslím si, že do toho půjde, je statečný.
Na soustředění dorazí až ve středu večer, dva dny před výkopem. Mluvil jste s ním?
Volali jsme si o víkendu po zápase. Sám v té chvíli nevěděl, jak je to vážné. A jestli bude chytat, nebo ne.
Pokud nastoupí, mohl by jeho zranění soupeř využít? To znamená při první příležitosti by ho do obličeje úmyslně trefil.
To se stát může, s tím musíme počítat. My ho musíme ochránit.
Zažil jste ve fotbale, aby někdo nastoupil s helmou a zároveň s maskou?
Ne, to bude legrace. Maska není nic výjimečného, ale u brankáře je to rarita. Když na něj někdo půjde sám, tak se Petra musí evidentně leknout. Takže je to vlastně naše výhoda.
Čechův start je nejistý, to Hubník s Hübschmanem kvůli trestu nenastoupí určitě. I proto manažer Šmicer zkusil přemluvit k návratu do reprezentace defenzivní hráče Jiřího Jarošíka s Tomášem Ujfalušim. Jak jste se na to díval?
S Jirkou je to těžký, už před kvalifikací mi nebral telefon. Ale co vím, tak oba se vracet nechtěli. Samozřejmě, že to jsou dobří hráči, ale co naděláme.
Tomáš Rosický pózuje v novém reprezentačním dresu, který fotbalisté obléknou v baráži.
Do výhodné pozice se staví Černohorci, kteří tvrdí, že favoritem jsou Češi. Co si o tom myslíte? Přijímáte tu roli?
Nepřijímáme, nevnímáme to. Nám je to úplně jedno. To jsou jen takové ty řečičky, je to naprosto bezpředmětné. Jako když si stoupnete do vody a budete kolem sebe plácat. Taky je to o ničem.
Neříkejte, že vás nezajímá, co si soupeř myslí?
Mě opravdu ne. My jsme tady od toho, abychom se co nejlíp na baráž připravili. Chápu, že tyhle řeči jsou součástí psychologické války, objevuje se to před každým důležitým zápasem. Jak říká Mourinho, to je moje hra. Nás hráče to fakt nemusí zajímat.
Co tedy může rozhodnout?
Baráž se nedá s ničím srovnávat. Jsou to dvě specifické bitvy. Jak jsme hráli kvalifikace, tak to se maže, na to můžeme zapomenout. Na baráž to vůbec vliv nemá. A co rozhodne? Kvalita, psychika, štěstí... Těch faktorů je několik. Dominantní roli sehraje taktika.
Může být jednou z taktických variant to, že Černohorci jsou horká krev a snadno se nechají vyprovokovat?
Na to bych moc nespoléhal. My jsme taky někdy horkokrevní, jak ukázala baráž s Belgií. Přece jen tři červené karty... Právě i disciplína bude strašně důležitá.
Co ještě by na Černohorce mělo platit?
Trpělivost. Oni se někdy nechají moc strhnout, jak jsou houževnatí. Ale to platí obecně. Stejně jako nikdo nemá rád, když mu hrajete do těla.
Pro vás platí, že Euro 2012 by bylo vaše poslední?
To je logické. Až bude to další ve Francii, tak mi bude skoro šestatřicet.
A mistrovství světa 2014 v Brazílii?
Možná, ale to je ještě daleko. Vždycky jsem byl realista, takže beru, co nás čeká nejdřív.
