Český národní tým reprezentovali i Robin Demeter a Jakub Göth, dva odchovanci fotbalové Jihlavy. Oba, plní dojmů, vyprávěli po návratu o zážitcích ze zámoří. Třeba jak se těšili z české restaurace v Chicagu, jak se koupali v Pacifiku, ale i co předcházelo vyřazovacímu zápasu s Brazílií.
Tím začněme. Prý jste měli před čtvrtfinále problémy s letem.
Göth: Ano, spali jsme před Brazílií asi jen tři hodiny.
Demeter: Protože hned po posledním zápase ve skupině s Amerikou, který skončil někdy v deset hodin, jsme ve tři čtvrtě na jedenáct letěli ze San Diega do Detroitu. Na hotel jsme se dostali ve dvě odpoledne a v šest už hráli s Brazílií.
Göth: Čtyři hodiny letadlem a pak ještě pět hodin autobusem.
Demeter: Brazílie měla výhodu v tom, že cestovat nemusela, protože my jsme letěli za nimi.
Řešili jste tento problém s organizátory?
Demeter: Určitě, ale nic jsme nemohli. Ono to prvně bylo naplánované tak, že čtvrtky budou volné na přelety, aby se každý dostal na čtvrtfinále do jiného města. Ale dozvěděli jsme se asi dvě hodiny před zápasem s Amerikou, že budeme hrát další den, takže jsme hned museli letět. Nic s tím už bohužel nešlo dělat.
Göth: Salvador podal protest.
A jak dopadl?
Göth: Bylo jim to k ničemu.
Nedostatek spánku byl tedy klíčovou příčinou vyřazení?
Demeter: Ne, tak určitě bylo vidět, že Brazilci to měli v nohách. Technika byla úplně někde jinde. Nicméně nechceme se na to vymlouvat...
Göth: ...ale z velké části to roli určitě hrálo.
Demeter: My jsme prostě neměli kde brát síly.
Ve skupině jste hráli s Amerikou. Porovnejte tamní malý fotbal, který je v USA profesionálním sportem, s tím evropským.
Göth: Velký rozdíl byl v tom, že oni jsou zvyklí hrát na mantinely. Jak jsme s nimi hráli, tak hned první výkop, rozehráli si a narazili o mantinel. To my neznáme. Možná, že na normálním hřišti tady v Evropě by to bylo úplně jiné.
Demeter: U nich je malá kopaná velice populární. Hrají to profesionálně, berou za to peníze a diváci si to tam užívají. Oproti našemu fotbalu se tam pořád něco děje. Míč je stále ve hře, pořád jsou šance. I když jde míč tři metry vedle, tak se může odrazit zpátky před bránu. V tomhle to mají dobře udělané.
Oslovili vás s nabídkou, když je to u nich profesionální sport?
Göth: Ze začátku se to říkalo, ale pak to vyšumělo.
Demeter: Možná že kdybychom postoupili do semifinále, tak by se něco objevilo... Vyptávali se na nás, na Českou republiku. Ale tím, že jsme vypadli relativně brzo, tak nic nepřišlo.
Jaký na vás udělal celkově dojem první ročník mistrovství světa v malé kopané?
Demeter: Sice jsme teď mluvili o tom, že to v něčem z pohledu organizace vázlo, ale celkový dojem je pro mě úžasný. Amerika, fotbal, diváci... Já to můžu hodnotit jenom kladně.
Povězte něco o tamní atmosféře.
Göth: Tam přišlo na zápas třeba tři tisíce diváků. Lidi si to užívali. A americká hymna, to byl taky rachot. Nebo když jsme po zápase obcházeli stadion, tak jen to trvalo hodinu, protože se s námi chtěl každý fotit, podepisovat. Po zápase s Brazílií přišlo snad čtyři sta lidí na hřiště. To bylo úžasné.
Jak jste to měli se stravováním?
Göth: No musím říct, že ze začátku, kdy nám vozili hamburgery, jsme docela čuměli.
Demeter: Hamburger před zápasem není zrovna nic dobrého. Když jsme pak v Chicagu našli českou restauraci, tak jsme zavzpomínali na Česko. Hnedka si všichni dali svíčkovou a guláš.
Co jste zažili mimo stadiony?
Demeter: Asi bych vypíchl Pacifik. Jeden den jsme se tam koupali a opalovali. To bylo super.
Göth: Samozřejmě osvícené Las Vegas, tak to je jiný život. I mrakodrapy v Chicagu stály za to.
A jaké bylo Las Vegas?
Göth: To je jedno velké kasino. Není to tak, že byste šli po ulici a zašli někam do chodby. My jsme vystoupili na letišti a už všude byly automaty. Tomu se opravdu nedá říkat, že by tam byla kasina.
Demeter: V Las Vegas to neustále svítí, žije, tam se vážně nespí. Měli jsme možnost jít třeba na vystoupení Davida Copperfielda nebo koncerty, bylo to i finančně přijatelné. Ale strávili jsme tam den a půl, takže jsme to spíš jen procházeli, abychom všechno viděli, a žádné představení nenavštívili.
Jaký byl váš nejlepší a nejhorší zážitek z celého pobytu v Americe?
Demeter: Pro mě asi ten Pacifik a Las Vegas. A nejhorší... Neřekl bych, že by bylo vyloženě něco špatného. Maximálně čekání dvacet hodin v Amsterdamu na letadlo cestou zpátky.
Göth: Kvůli počasí nám totiž zrušili asi čtyři lety. Jinak já bych vypíchl taky Pacifik, Las Vegas a atmosféru na stadionech. A naopak asi to cestování, ale celkově to stálo za to.
Museli jste si nějaké náklady hradit z vlastních peněz?
Demeter: Dá se říct, že jsme utratili jen to, co jsme chtěli sami pro vlastní potřebu. Třeba pití navíc, oblečení, suvenýry domů. Jinak o nás bylo postaráno.
Co jste si přivezli?
Göth: Já jsem přivezl přítelkyni halenku, sobě svetr. Největší dárek byla asi kšiltovka.
Demeter: Já jsem taky něco přivezl přítelkyni a zbytek jsem nechal v Las Vegas v hernách. (směje se)
Vyhrál jste aspoň něco?
Demeter: Ne, nic jsem nevyhrál. Měl jsem smůlu. (směje se)
Kdy bude další šampionát?
Demeter: Chtějí to dělat po dvou letech. V roce 2017 bude hostitelem mistrovství světa Brazílie, v roce 2019 potom Kanada.
Jak vůbec probíhá taková nominace? Jelo vás dvanáct, kádr byl však před odletem do Ameriky určitě širší.
Göth: Byli jsme v Praze na kempu, kde bylo dvacet čtyři hráčů. Z těch se vybralo dvanáct, kteří pak letěli do Ameriky.
Demeter: Kempy jsou tak dvakrát třikrát ročně.
Göth: Pro další mistrovství se bude vybírat i z celostátní ligy, která teď bude začínat.
Co vaše kariéra ve velkém fotbale? Robine, vy hrajete v současnosti ve Velkém Meziříčí, bojujete o postup do MSFL...
Jsme první, máme náskok, pokud si to tedy sami nepokazíme, tak bychom měli postoupit do třetí ligy.
Kde hrajete vy, Jakube?
Já hraji v Rakousku nižší soutěž. A jelikož mi to hodně blízkých vyčítá, tak asi budu muset zkusit něco jiného.
Co je pro vás momentální prioritou - velký fotbal, nebo malý?
Göth: Pro mě je malá kopaná zatím pro zábavu a na první místo řadím velký fotbal.
Demeter: Pro mě taky. Ale na druhou stranu, po fotbalové stránce mi malá kopaná za poslední tři roky taky dala hodně. A je super, že se dá s malou kopanou i hodně cestovat. Teď jsem byl v Americe, předtím v Řecku a Černé Hoře. Myslím, že malá kopaná má určitě budoucnost.
Robine, vy jste ve Velkém Meziříčí na hostování z Jihlavy, viďte? Jaké máte v současné době s Vysočinou vztahy?
Abych řekl pravdu, tak nevím. Jihlava se mnou už asi dva roky nekomunikuje. Já vždy zavolám panu Šilhánovi (sekretář klubu), to je asi jediný, kdo tam se mnou mluví. A ten mi vždycky všechno podepíše nebo to se mnou vyřídí.
Proč s vámi Vysočina nekomunikuje?
Důvod vůbec nevím. Prostě jsem měl platnou smlouvu, skončila mi a od té doby se se mnou nikdo nebaví. Na žádné přípravy mě dva tři roky zpátky nezvali, takže s nimi vůbec nejsem v kontaktu. A nevím proč, mrzí mě to.
Oba jste byli v mládežnickém fotbale považovaní za velké talenty Jihlavy. Jaké jsou teď vaše plány do budoucna?
Göth: Kdyby přišla nabídka, tak asi určitě nejde říct ne. Ale já nejsem typ, který by se někam tlačil sám. Pokud si mě nikdo nevšimne, tak se nikam tlačit nebudu.
Demeter: Jak říkal Kuba, pořád ve skrytu duše doufáte, že byste se mohli ještě živit fotbalem na nejvyšší úrovni. V dnešní době to je ale asi složité, když nemáte dobrého manažera nebo známého.
A nyní se živíte fotbalem?
Göth: Pro mě to určitě přivydělání je, k tomu mám ještě takovou práci. Když to dám obojí dohromady, tak to není špatné.
Demeter: Dá se říct, že pro mě je fotbal hlavní přínos.
