Na lavičce vážně vydržel skoro do posledního dechu.
Než v úterý večer na následky infarktu zemřel v bukurešťské univerzitní nemocnici, pustil se na konci března do poslední velké mise: chtěl Rumunsko coby reprezentační kouč dostat na mistrovství světa.
I když tušil, jak moc riskuje.
Od Vánoc byl třikrát v péči lékařů. Hodně zhubnul. Hlas mu zeslábl. Srdce dlouhodobě zlobilo. Po osmdesátých narozeninách každý den ubývala energie. Ale?
„Beru to jako vlasteneckou povinnost,“ líčil těsně předtím, než baráž proti Turecku vypukla. „Kdyby měl svaz za mě náhradu, sám bych odstoupil. Ale řekli mi, že jsou v bezvýchodné situaci. A já přece neuteču jako zbabělec.“
Zemřel legendární kouč Lucescu. Vedl i Inter, před pár dny hrál s Rumunskem o MS |
Nejen proto bude Lucescu doma navždy za hrdinu, i když to s postupem do Ameriky neklaplo.
Narodil se tři měsíce po skončení druhé světové války, vyrůstal v chudobě, po ulicích Bukurešti pobíhal bosý, protože na boty doma nebylo. Dokonce i hračky pro sebe, tři bratry a sestru musel sám vyrábět.
Na univerzitě se pak zakousl do studia zahraničního obchodu a skvěle zvládal kloubit učení s fotbalem: doma ve skříni měl vysokoškolský diplom i dres brazilského krále Pelého, který ukořistil po vzájemném zápase na světovém šampionátu v Mexiku v roce 1970.
🇷🇴 Mircea Lucescu après la disparition de Pelé 💬 "Je le voyais comme un extraterrestre. Techniquement, physiquement, tactiquement, le Michael Jordan du football. Un leader obsédé par la victoire. Il m'a donné son maillot au Mondial de 1970, quand on leur a tenu tête, 2-3." pic.twitter.com/gPEES0BDAD
— Foot Roumain 🇷🇴 (@FootRoumain) December 29, 2022
To mu bylo pětadvacet a létal po křídle jako drak, ale asi by vás nenapadlo, že v rumunské lize naskočí ještě o dvacet let později. Tehdy už jedenáct let trénoval, přičemž na začátku, v druholigovém Corvinulu, z lavičky na hřiště přebíhal pravidelně. Ale když na začátku osmdesátých let povýšil k rumunské reprezentaci, hráčská kariéra už šla stranou. Na dlouhých devět let.
To bylo tak: Lucescu vedl Dinamo Bukurešť, spousta hráčů mu v závěru sezony zmizela na reprezentační kemp před mistrovstvím světa v Itálii a protože už měl tým titul v kapse, odvážného trenéra napadlo: Co kdybych si taky ještě kopl?
Šestnáct minut před koncem sundal teplákovku, natáhl kraťasy, dres a kopačky a naklusal přímo na trávník, aby si užil mistrovské oslavy v unikátní dvojroli.
Tuhle historku berte spíš jako střípek, v Lucescově kariéře najdete řadu mnohem výraznějších zářezů. Měli jste třeba tušení, že v počtu trofejí ho trumfnou jen Sir Alex Ferguson a Pep Guardiola? Nasbíral osmatřicet kousků, tedy víc než Mourinho, Ancelotti nebo Lobanovskij.
Mircea Lucescu, trenér Šachtaru Doněck
Jako pátý v historii odkoučoval v Lize mistrů přes sto zápasů, úspěchy slavil kromě Rumunska i v Itálii, kde mu začali říkat Il Luce – světlo. Dařilo se mu i v Turecku a hlavně na Ukrajině, kde si ho zamilovali v Šachtaru Doněck. Osm titulů, šestkrát domácí pohár, navrch ještě Pohár UEFA? Tomu se říká mistrovské dílo. Pro fanoušky byl polobohem, dokud se neupsal rivalům z Dynama Kyjev. Odtamtud ho ultras nejdřív vyháněli, ale usmířil si je ziskem doublu hned v první sezoně.
„Lucescu je nejlepší kouč na světě,“ chválil třeba Luciano Spalletti, současný trenér Juventusu. „Kam přišel, tam měl výsledky. A umí se vyrovnat s jakoukoli situací.“
Nejen to, ten kudrnatý pán byl taky charakter. Když končil v Besiktasi Istanbul, vzdal se zlatého padáku a vedení vzkázal: „Radši konečně postavte nový stadion!“
Mircea Lucescu na tiskové konferenci v Praze, tehdy v roli kouče Besiktase.
V italské Brescii přiměl vedení investovat spoustu peněz do revolučního počítačového programu, který jako první sdružoval analytická data o hráčích a v patnácti letech vytáhl do áčka Andreu Pirla, lídra zlaté italské generace. V Interu Milán se rozhádal se slavným Ronaldem, zato v Šachtaru postavil tým na jeho brazilských krajanech. A často se v něm probouzel učitel: psal knihy, ovládal sedm jazyků a touhu po vědění se snažil přenést na hráče.
„Čtěte. Chodťe do divadla. Studujte,“ apeloval na ně mockrát. „Je to pro vás mnohem přínosnější než jít zapařit na diskotéku nebo si sednout na kávičku.“
Sám si espreso dal rád. Minulý týden naposledy.
