Sobota 24. října 2020, svátek má Nina
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 24. října 2020 Nina

Jako bych hlídal Messiho, říká o svém boji masér českých fotbalistů

  15:20
Oslo (Od našeho zpravodaje) - Že prý má nejlaskavější duši na světě. Pro ostatní by se rozdal, i když za to nemá skoro nic. Nechce se vám tomu věřit. Takoví lidé ještě existují? Jenže pak si vedle něj sednete, uvidíte jeho veselé oči, zápal i svaté nadšení a posloucháte příběh, ze kterého je vám šíleně smutno. Masér Vladimír Mikuláš má problém, který nelze vyřešit.

Masér českých fotbalistů Vladimír Mikuláš. | foto: ČTK

„Rozplakal jsem tolik lidí, až se za to trochu stydím. Přitom já se cítím jako ten nejšťastnější člověk na světě,“ říká.

Na příští sraz fotbalové reprezentace už přijet nemusí. „Dokud mě tu budou tolerovat, dorazím pomoct vždycky,“ poví okamžitě.

Chřadne, ničí ho děsivá nemoc ALS. Aby bylo jasno předem, ani jednou během rozhovoru nezazněl název amyotrofická laterální skleróza, on tomu přezdívá rýmička.

„Dokud je dech, je život. Já se smrti nebojím,“ řekne s úsměvem a těžko si může všimnout, jak mi z těch slov naskočila husí kůže.

Vladimír Mikuláš má zázračné prsty, díky nim pracuje u národního týmu fotbalistů i futsalistů. Jenže teď už prsty příliš neovládá, krabatí se mu. Košili si nezapne, netrefí klíček do zámku, při chůzi zadrhává, jídlo si naběračkou nenandá. Na masírování používá hřbety dlaní, lokty. A ví, že bude hůř. Daleko hůř.

„Dostal jsem jednu z nejsložitějších nemocí na světě, tak jsem se zařekl, že ji zkusím zastavit. Jako bych hlídal Messiho, což je taky nejsložitější soupeř. Vypíchnu mu aspoň balon? Mám proti němu šanci? Můžu ho vymazat? Třeba nebude mít svůj den. Je to švanda.“

Není to švanda, ale když drobného laskavého muže posloucháte, chce se vám Messiho bránit s ním.

Všichni o vás vyprávějí, jak obdivuhodně bojujete.
Kdo se nepere, za rok za dva zemře. Nebo je minimálně na vozíku. Pokud tu nemoc neberete jako neštěstí a snažíte se ji pochopit, věřím, že máte šanci si prodloužit život. Stephen Hawking je pro mě velká inspirace. Sice je ve všem limitovaný, ale žije. Génius napojený na vesmír. Musím to udělat podobně, ne se litovat.

Jde to, nepoddat se?
Já tomu říkám rýmička, což je pro chlapa obvykle smrtelná nemoc. Nebudete mi věřit, ale když to lékaři objevili u Mariána Čišovského, intenzivně jsem cítil, že mě to čeká taky. Zajímalo mě, jestli dokážu být statečný jako on. Každou chvíli bojuju o každou buňku ve svém těle. Ale musím bojovat jemně, vlastně skoro nebojovat, abych tu nemoc nevystrašil. Silně věřím, že mám poměrně velkou naději, že ji zastavím.

Jak? Léky neexistují.
Jsem rád, že nejsou. Lék by totiž vyléčil jen tělo, ne duši, ne mě. Aby to nevyznělo příliš ezotericky nebo okultisticky. Prostě musím naslouchat přírodě, abych pomohl sám sobě.

Přátelům, kterých máte mraky, říkáte, že tu rýmičku vnímáte jako požehnání.
Svým způsobem ano. Jako kluk jsem chtěl hrát fotbal, byl jsem hodně talentovaný obránce, mířil jsem do ligy. Dokázal jsem číst útočníkům myšlenky a hlídal ty nejlepší. Ale nedával jsem góly, tak táta kdysi navrhl, že jakmile půjde můj útočník střídat, ideálně znechuceně už o přestávce, je to jako můj gól. Kolikrát jsme si na dálku zatleskali: Jo, gól! V osmnácti jsem si těžce zranil koleno a bylo po fotbale.

Masér českých fotbalistů Vladimír Mikuláš.

Narážíte na svůj přístup k životu, je to tak?
V první chvíli to vypadalo jako velká osobní tragédie, jenže zároveň mě to nasměrovalo k masážím, akupunktuře, k pomáhání lidem. Byl to dar, protože jinak bych se ke své práci dostal až třeba v pětatřiceti, a bůhví jestli. Člověk nikdy nedostane úkol, který nemůže zvládnout. Já jsem teď holt dostal úkol, který je krapet složitější.

Když vám lékaři v únoru řekli diagnózu...
To s vámi zatřese. Uslyšíte, jak rychle zchromnete, že jste brzo na vozíku, bez naděje na přežití. Já neměl zajištěnou rodinu, našim kloučkům Samuelovi a Gabrielovi je dva a půl roku. Přítelkyně Denisa je sice velmi silná žena, ale bylo mi strašně líto, že mám o všechno přijít a že to všem komplikuju. Po lítostivém víkendu jsem se podíval do zrcadla a zjistil, jak hrozně jsem za dva dny sešel. Nebál jsem se o sebe, ale o syny, o přítelkyni, o rodiče, kterým najednou umírá dítě. To musí být něco strašného. Já dělal bojová umění, když to přeženu, byl jsem vychovávaný jako západní samuraj, a teď jsem nesměl vypadat jako zbabělec.

Vzpomínám, jak mi nemocný Marián Čišovský vyprávěl, že nejdůležitější je, aby se člověk přestal litovat.
Než se člověk zmátoří, psychika vás profackuje ze všech stran. Ale kdo jiný by to měl zastavit, když ne já? Do jisté míry jsem si tu rýmičku zavinil sám.

Prosím? Čím?
Možná jsem chtěl spasit svět a osvojoval si problémy druhých. Byl jsem příliš urputný. Chtěl jsem se přizpůsobit současnému světu. Fotbal jsem běžně hrál pod ibalginem a aulinem, abych utlumil bolest. Na karate jsem chodil s migrénou a trenéři mě chválili, jak perfektně bojuju. Na józe totéž. Vrána k vráně sedá, bližní bližního si hledá. V mém okolí byli samí urputní lidé a mně mezi nimi bylo dobře. A když se k tomu přidal Černobyl...

Počkat, máte zkušenost? Bylo vám deset, když na Ukrajině bouchla jaderná elektrárna.
Třetí den po havárii jsem hrál zápas. V pražských Nuslích, na škváře. Neuvěřitelné, co se člověku všechno nevybaví při třiceti letech. Co nechránily trenky nebo rukávy, bylo všechno rudé. Měl jsem šíleně alergickou reakci. A měsíc poté jsme se o Černobylu dozvěděli.

Nevadí vám, že tak dlouho mluvíme? Neunavuje vás to?
Ne ne, teprve se rozjíždím. (úsměv) Ale je pravda, že si musím hlídat vyčerpání organismu. Nervy si pracují, jak chtějí. Ztrácím sílu, ztrácím dech, cítím silnou fascikulaci, což jsou záškuby svalových vláken. Kvůli tomu se učím říkat o pomoc, což jsem dřív neuměl. Blbosti, co?

Ani se mi nezdá.
Jsou dny, kdy neotevřu dveře od bytu, protože se netrefím klíčkem do zámku. U košile jsem si kvůli knoflíkům nenápadně rozšířil dírky, ale už se musím nechat zapnout. Jemná motorika je v tahu. Já si na šikovných rukách zakládal, takže když na vás jiní dělají sbírky, dostává ego strašně na zadek. Připadám si jako mnich v Thajsku, který chodí žebrat s miskou a čeká, kdo mu co hodí, aby se ega zbavil. Což do jisté míry není špatné, abych se posunul. Kdybych se poddal, možná už teď jsem na vozíku. Je spousta takových případů.

Pomáhá vám, že jste citlivý a detailně znáte tělo?
Snad ano. Navíc učím jógu, práci s dechem, a to se velmi hodí. Mám dojem, a kluci z reprezentace mi to potvrzují, že se mi podařilo první útok zastavit. I proto se učím tai-či, což je čínské bojové umění. Jemnější než karate. Když se mi podaří protáhnout život o patnáct let, bude to vítězství.

Vážně umíte číst myšlenky?
Nejsem šarlatán, ale vnímám velmi intenzivně. Vzpomínám si na školu, jak si učitelka koncem hodiny pomyslela, že by děti měly zvednout židli a jít ke dveřím. Udělal jsem to, aniž by to vyslovila. Najednou se ozvalo: Vláďo, kam jdeš? Přece ke dveřím, jak jste řekla. Děti se mi posmívaly: Neřekla! Neřekla! I ten posměch se do člověka vryje a poškodí.

Možná je to nevhodná otázka, ale: Plánujete, Vláďo?
Člověk má žít teď a tady. Souhlasím s Dany Millmannem, což je postava z filmu Pokojný bojovník. Nadějný gymnasta se rozbije na motorce a ztěžka se vrací do života. Rozmlouvá s cizincem, který ho dostává zpátky. Kde jsi, Dany? Tady! A kdy to je? Teď! Kdo jsi? Tahle chvíle. Tak se snažím žít i já.

Za týden máte svatbu, viďte?
Ano, po jistých stránkách jsem nejšťastnější v životě. Mám kolem sebe spoustu lásky a porozumění. Taky lítosti a soucitu, což čtu lidem na očích. Ale já nechci soucit, chci bojovat. Když kluci z mých dvou nároďáků uvidí, že já bojuju o každou buňku v těle, oni přece na hřišti nemůžou vypustit žádný souboj.

Teď už se můžu přiznat, že mám z vašich slov husí kůži.
Víte, jedno moje já se připravuje na to, že bude zle. Koukám po elektrických vozících, sháním auto, kam ten vozík složíme, musíme přestavit byt na bezbariérový, zařizuju si invalidní důchod. Mám respekt z nemohoucnosti, že mi jiní budou muset utírat zadek. Ale druhé já si to nesmí připustit. Sice umírám, ale strach ze smrti nemám.

Autor:

Los Evropské ligy 2020-21

Sparta se ve skupině utká s Celtikem Glasgow, s AC Milán a s Lille. Slavii čeká Leverkusen, Nice a Beer Ševa, přemožitel Plzně. Liberec narazí na Gent, CZ Bělehrad a Hoffenheim. Termíny zápasů: 22. a 29. října, 5. a 26. listopadu, 3. a 10. prosince.

Zlatan Ibrahimovic, Patrik Schick, Pavel Kadeřábek, Michael Ngadeu, Guélor Kanga, Timothy Weah, Renato Sánches, Stefano PioliPatrick Vieira

  • Nejčtenější

Zásah v sídle fotbalové asociace. Berbr byl zatčen, policie ho podezírá z korupce

Roman Berbr, místopředseda Fotbalové asociace České republiky, byl zatčen. Kriminalisté ho spolu s dalšími osmnácti...

Pokleknutí ve Skotsku. Češi vyhověli domácím, kritizovali je i politici

Čeští fotbalisté před utkáním Ligy národů se Skotskem (0:1) poklekli, aby projevili sympatie ve spojitosti s hnutím...

Jak se hraje „cinklý zápas“ s Vyšehradem. Zažili to i fotbalisté Líšně

Paradoxně to nebyl ten typ zápasu, po kterém by v sobě sportovec nesl křivdu několik dalších dní, protože by si byl...

Berbr rezignoval na všechny funkce. Chovanec odvolán jako šéf sudích

Roman Berbr už není místopředsedou fotbalové asociace. Po svém zadržení rezignoval na všechny své pozice v hnutí. Není...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Proti Slavii smí nastoupit hráči s pozitivním testem na covid, má ho i kouč

Hapoel Beer Ševa může do večerního zápasu Evropské ligy se Slavií nasadit fotbalisty, kteří měli z úterních povinných...

Po čtyřicítce žijeme na vypůjčený čas, říká lékař David Sedmera

Premium Lidské tělo je velmi přesný a dokonalý mechanismus. V některých směrech až zázračný. Proč je však uspořádání těla...

Jak vyležet ‚lehký covid‘. Praktičtí lékaři radí, jak na samoléčbu

Premium Tak jako jiné virózy i obávaný covid-19, pokud zaútočí jen v mírné či střední síle, se musí doma prostě a jednoduše...

Shromáždění vlastníků jsou kvůli pandemii v ohrožení. Právník radí, co dělat

Premium Vyhlášení nouzového stavu komplikuje situaci společenstvím vlastníků bytových jednotek. Do konce roku musí totiž výbory...

  • Další z rubriky

Šéf Malík: V současném složení dokážeme český fotbal vyvést z krize

Korupční skandál v českém fotbale zeštíhlil vládu nad ním. Jsou teď nutné mimořádné volby, aby výkonný výbor měl opět...

Šéf fotbalu: Jen šílenec by nezvážil rezignaci, na politiku ale není čas

Přiznal, že během posledních dnů a hodin přemýšlel kvůli dění v českém fotbale o vlastní rezignaci. „Byl bych šílenec,...

Případ Damková. Jak český fotbal přišel o svou růži

Premium Bývala sympatickou průkopnicí, první ženou v mužském světě. Kvůli Romanu Berbrovi odchází s cejchem, který si (možná)...

Damková následovala Berbra, rezignovala na všechny funkce v asociaci

Dagmar Damková už není ve vrcholných funkcích v českém fotbale. Někdejší prvoligová rozhodčí rezignovala na všechny...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Cukrářka Iveta Fabešová se rozvádí. Přišla o své provozovny

Cukrářka Iveta Fabešová (36) se na sociálních sítích svým fanouškům svěřila, že se s manželem rozvádějí. Kvůli tomu...

V 47 letech zemřela herečka Daniela Krhutová, pohádková Marie Růžička

Po dlouhé nemoci zemřela herečka a zpěvačka Daniela Krhutová, bylo jí 47 let. Její nejznámější rolí byla Marie Růžička...

N-word jsem měla vypustit, omluvila se z rasismu nařčená Čvančarová

Jitka Čvančarová (42) se ocitla pod palbou kritiky mnoha uživatelů sociálních sítí. Při imitování raperky Cardi B v...

Na porod jsem se těšila, ale všechno bylo jinak, říká Míša z Malých lásek

Za jedenáct let pomohla porodní asistentka Michaela Malotinová na svět asi sedmi tisícům dětí. První minuty života...

Tři týdny a konec. Prodloužení restrikcí by nás zničilo, tvrdí obchodníci

Vládní rozhodnutí o uzavření obchodů a služeb jejich provozovatele rozzlobilo, přestože většina z nich tento krok...