„Byl jsem překvapený. Ale když jsem viděl, že nejsem ve výběru dvacítky, tak jsem si říkal: Ty jo, že bych byl výš? A pak mi psal pan Křeček a pan Bílek. Za tu šanci jsem moc vděčný a doufám, že ji chytím za pačesy,“ komentoval nominaci Havran, který má dnes 19 let.
Zažíváte velký skok, že?
Ano, vše se odehrálo víceméně během měsíce. Před tím jsem řešil, jestli by nebylo lepší nějaké hostování, protože v béčku Baníku jsem neměl minutáž. Chtěl jsem hrávat víc, protože vím, že to je v mém věku hodně důležité. A najednou jsem se dostal do základní sestavy áčka... A teďka ještě pozvánka do reprezentační jedenadvacítky. Zvykám si a sbírám zkušenosti.
Druhou ligu jste si ani pořádně nezahrál a naskočil jste do první. Jak to vnímáte?
A jestli za půl roku budu někde v zahraničí... Ale ne, je to začátek, žádný můj vrchol. Mám před sebou kus práce, snažím se neusínat na vavřínech a furt na sobě pracovat, zlepšovat se. Doufám, že to je teprve začátek třeba i něčeho velkého.
Havran uchvátil Bílka a je v reprezentaci. Jedenadvacítka měla zájem i o Piru |
Je první liga oproti druhé velká změna?
Je a hlavně, když už o mně soupeři vědí a třeba se na mě i chystají, to je zas něco nového, to jsem ve druhé lize v takové míře nezažíval. Naopak se už i sám snažím na protihráče připravovat. A sbírat zkušenosti. První liga je fotbalovější, takže technickým hráčům vyhovuje víc, druhá liga je soubojová.
Všiml jste si, jak trenér Bílek zdůvodňoval vaši nominaci?
Poslouchal jsem, jak říkal, že jsem ho zaujal driblinkem, hrou jednoho proti jednomu. To je na mně asi nejvýraznější věc. Kdo se dívá na fotbal, tak si toho driblinku zřejmě všimne.
A co říkáte na kritiku, že se prokličkujete hřištěm až skoro k brance, jenže pak přesně nepřihrajete, ani nezakončíte?
Ano, to mi chybí. Ta produktivita ještě není optimální. Bavím se o tom s trenéry, snažím se na tom pracovat, ať mám čísla. Ta rozhodují, abych mohl být klíčovým hráčem, rozhodovat zápasy. Zlepšit se ve finální fázi je další můj krok.
Marek Havran se ve své domácí prvoligové premiéře snažil obejít obránce Asgera Sörensena ze Sparty.
Než jste přišel do první ligy, byl vaším vrcholem pohárový postup s třetiligovým Hlučínem, kde jste hostoval, přes Liberec. Kdo vám nejvíce pomáhá v cestě nahoru?
Určitě rodina. Hlavně taťka. S ním řeším skoro všechny věci, ale samozřejmě i všichni trenéři, pod nimiž jsem hrál. S taťkou se však o fotbale bavím asi nejvíc, s ním komunikuji víceméně každý krok své kariéry a probírám všechny zápasy. I tu produktivitu řešíme.
Otec hrával fotbal?
Za Příbor, odkud pocházím. Hrával záložníka a říkal, že měl dobrou šajtli. Žádná videa jsem ale neviděl, takže to nemohu potvrdit.
V národním týmu do 21 let jste nový, jsou v něm hráči, které neznáte?
Jo, ale většinu jsem znal aspoň z doslechu, nebo jsem je viděl na internetu, či v nějakých zápasech. Ale pravda je, že tu znám akorát Ondru Křičfalušiho a Davida Planku z našeho mužstva. A s Matějem Šínem jsem byl chvilku v přípravě s áčkem. To je asi všechno. A ještě s Yannickem (útočník Eduardo z Dordrechtu), s ním jsem byl jednou na reprezentačním srazu v devatenáctce nebo osmnáctce. Ale i když jsem tady chvilku, přijde mi ten tým fakt dobrý, je v něm chemie, všechno. Jsem tady rád.
Český záložník Marek Havran s míčem uniká Dorianu Migaličovi z Chorvatska.
Je pro vás postup na Euro velké lákadlo, nebo si spíš užíváte, že jste nyní v reprezentaci?
Zatím si to užívám a snažím se od kluků nasbírat zkušenosti i tím, že se s nimi bavím. A to nejen o fotbale, ale s Matějem (Šínem) i o škole, protože také chodil na sportovní gympl. Zajímám se, jak to zvládl, protože tento ročník maturuju. To, že jsem tady, beru jako něco nového.
Tušíte, jestli si v pátek proti Ázerbájdžánu, anebo potom v Bulharsku zahrajete?
Nad tím nepřemýšlím, mým jediným úkolem je být připravený, kdybych náhodou dostal příležitost, to je jediné, na co myslím.
V Baníku jste nedávno podepsal smlouvu do konce června 2029. Tuto sezonu se vám ale nedaří.
Chce to čas. Přijde mi, že se tvoří nový Baník, je tam hodně nových kluků, mladých, ale vidím v týmu velký potenciál. Když se sehrajeme, tak to půjde. Teď jsme docela ve špatných vodách, dole, ale věřím, že postupně půjdeme nahoru. Chce to trpělivost, i když té ve fotbale moc nebývá.
