Ole Gunnar Solskjaer, manažer Manchesteru United, jej prý lehce zvažoval vzít na letní světové turné. Nakonec však gólmana Matěje Kováře místo nedělního letu klubovým speciálem do australského Perthu čekala už o den dřív cesta do Prahy na sraz reprezentačních mladíků před mistrovstvím Evropy do 19 let, v Arménii se Češi od příštího pondělí postupně střetnou v základní skupině s Francií, Norskem a Irskem.
„Měl jsem nějaké náznaky, že bych mohl jet na předsezonní tour s áčkem, ale to jsem neřešil. Dával jsem tomu volný průběh. Co se má stát, to se stane. Nakonec se rozhodlo, že pojedu na Euro, za což jsem samozřejmě rád. Doufám, že pomůžu Česku a že uděláme nějaký úspěch,“ přeje si talentovaný gólman, který do Manchesteru přestoupil z rodného Slovácka před rokem a půl.
Jakou máte za sebou sezonu?
Byla dlouhá a náročná. Něco se povedlo, něco méně. S reprezentací jsme se dostali na Euro. V Manchesteru byl první rok dobrý, byli jsme s týmem do 23 let na čele tabulky. Druhá půlka už byla horší a skončili jsme šestí.
Jakou jste měl pozici v týmu?
Byl jsem jedničkou a odchytal jsem skoro všechno kromě závěru sezony, kdy jsem vynechal dva zápasy kvůli nějakým zdravotním problémům. Ale nebylo to naštěstí nic vážného, měl jsem nějaké krevní sraženiny ve svalu. Už jsem v pohodě.
Jak jste v United prožíval neúspěšné období áčka a výměnu trenéra Mourinha?
Když jsem byl s áčkem, snažil jsem se trénovat pořád stejně a držet si svoji pozici, což se podle mě podařilo. Lidé v klubu vnímali, že se áčku nedařilo, a chtělo to nějakou změnu, nový impulz. A ten se Solskjaerem přišel.
Jak na vás norský kouč zapůsobil?
Každý člověk je jiný, takže je to něco odlišného, než když tady byl Mourinho. Přinesl sem pozitivitu a jiný pohled na fotbal. United může pomoct do budoucna. V klubu hrával, takže lidé vnímají, že je jeho součástí.
Jak často jste se dostával na tréninky s áčkem?
Bylo to různé, ale obvykle tak dvakrát třikrát týdně. Na tréninky jsem chodil jako brankářská čtyřka. Z áčka tam byli Lee Grant, De Gea a Romero.
Jak blízko jste měl k tomu, abyste se posadil třeba na lavičku áčka?
O tomhle jsem nepřemýšlel, ani jsem to nevnímal. Soustředil jsem se na svůj tým do třiadvaceti let. Byl jsem rád, že chytám stabilně. Kdyby něco takového přišlo, byla by to třešnička na dortu. Chci jít postupnými kroky nahoru.
Tréninky s áčkem už jsou pro vás každopádně rutinou?
Je to něco jiného, když jdete poprvé, nebo popadesáté. Už nejste tolik nervózní, jste klidnější. Znáte hráče, oni znají vás. O to je to lepší. Ale tréninky s áčkem neberu jako běžnou věc. Jsem rád za každou příležitost. Snažím se ji pak oplácet dobrými výkony.
Budujete vztahy s hráči z áčka?
Jelikož jsem gólman, tak mám nejblíže k brankářům. Trávíme spolu nejvíce času. Ale to jenom na hřišti. Mimo fotbal mám nejblíže ke svým vrstevníkům z mého mužstva.
Stihl jste si po sezoně v United odpočinout před Eurem?
Měl jsme dva týdny úplné volno. Pak jsem začal postupně plnit tréninkový plán od reprezentačních trenérů, protože jsem věděl, že s největší pravděpodobností na mistrovství Evropy pojedu. Vím, že vynechám úvodní část přípravy v klubu, tak jsem se udržoval, abych byl nachystaný na Euro i na sezonu v United, která bude určitě hodně náročná.
Na jak dlouho jste se po dovolené do Manchesteru vrátil?
Jenom na týden, protože příprava začala minulé pondělí a hned v sobotu už byl sraz devatenáctky.
Myslíte na Euru vysoko?
Kvalifikovalo se jen osm týmů, stát se může cokoliv. Do semifinále postoupí ze skupiny dva nejlepší, takže to nevidím nějak beznadějně. I kdyby byla šance minimální, porveme se o ni.
Jak vnímáte kvalitu českého týmu ve srovnání s vašimi soupeři ve skupině?
Náš tým se od začátku kvalifikace moc nezměnil. Dostali jsme se mezi osmičku nejlepších, takže asi nebudeme špatní. To stejné platí o ostatních týmech. (úsměv)
Šampionát se hraje v Jerevanu. Těšíte se do exotické destinace?
V Arménii jsem ještě nebyl. Ale těším se hlavně proto, že je to Euro. Co je více? Je to takový menší svátek. Jsem rád, že u toho můžu být.
V nominaci je i zlínský záložník SlaměnaV kvalifikaci o postup na letošní mistrovství Evropy do devatenácti let odehrál všech šest zápasů s bilancí jedné vstřelené branky a dvou asistencí. A zlínský ofenzivní záložník Patrik Slaměna nebude chybět ani na samotném šampionátu, který startuje o víkendu v Arménii. Češi se ve skupině v Jerevanu postupně střetnou s Francií, Norskem a Irskem. |
V Arménii mají teploty vystoupat až na 36 stupňů Celsia. Jak snášíte taková vedra?
Snažím se to nevnímat. Jasně, lépe se trénuje v chladnějším počasí než ve vedru, ale že by mi to v bráně nějak vadilo, se nedá říct.
Co vás čeká po Euru? Loni jste zmiňoval možnost hostování v nižší anglické soutěži.
Ještě jsme se o tom v klubu nebavili, ale asi zůstanu v Manchesteru ve stejné pozici jako doteď. Uvidíme, jak se situace vyvine. Třeba se něco může stát v zimním přestupovém období.
V týmu do 23 let je druhým brankářem Slovák Alex Fojtíček. Jaký máte vztah?
Bydlíme spolu. Máme k sobě hodně blízko. I když jsme konkurenti, jsme v klubu největší kamarádi. Pomáháme si na tréninku i mimo něj. Snažíme se jeden druhého posouvat a navzájem se zlepšovat.
Jak to jde dohromady s vaší rivalitou? Chytat může jenom jeden.
Každý se tomu snažíme dávat maximum a pak je to na trenérovi, koho postaví do branky.
Ve Slovácku má za sebou premiérovou prvoligovou sezonu Matouš Trmal, který je o rok a půl starší než vy. Sledoval jste na dálku, jak si vede?
Známe se. Přímo utkání jsem neviděl, ale výsledky ano. Je pro něj jen dobře, že v tak mladém věku chytá za áčko. Potvrzuje se, že ve Slovácku dostávají mladí hráči největší příležitost v lize. Je super, že šanci využil a sezona se mu povedla.
