„Najednou byl ze mě kopač, žádný chytač,“ vrátil se Luděk Mikloško do doby, která způsobila brankářskou revoluci. „Vlastně jsme se museli učit nové řemeslo. Malá domů? To už nesmíš! Spousta kolegů se musela úplně nově učit kopat nohama.“
Co vy? Ve třiceti jste platil za velmi konzervativního gólmana.
Kdybych se nepřizpůsobil, byl s mojí kariérou amen. Lehké to nebylo, naše tréninky, které jsou ostatně už tak specifické, se z gruntu změnily. Spoustu času jsme věnovali krátkým přihrávkám do nohy a rozehrávce míče do strany. Základním principem se stal první dotek, ze kterého jsme si balon museli ťuknout a posunout do prostoru. Dřív bych míč drapnul a prostě vyhodil.
Malá domů byla kromě jiného součástí zdržovací taktiky, nudila. Dneska je gólman plnohodnotný hráč.