Situace se pro blonďatého záložníka definitivně otočila k horšímu v předminulém ligovém kole. Modena nezvládla důležitý duel s Regginou, kouč Malesani se poroučel a fotbalisté se museli třást i před vlastními fanoušky.
"Oni jsou jinak skvělí, ale fotbal v Modeně prožívá i nejstarší babička. A po tom zápase celkem řádili, nepokoje se ze stadionu přenesly až do města," vzpomínal Limberský.
Teď má neblahou předtuchu: cítí, že mnoho šancí od trenéra Bellotta v hektickém závěru italské ligy, kdy bude hrát patnáctá Modena o záchranu, nedostane. "Co si o něm mám myslet, když se mě při prvním setkání zeptal, jak se jmenuju a co hraju... On věří jen svým Italům a nechce nic měnit," mračil se Limberský.
Hodlá ale dřít a dokázat i novému trenérovi, že není horší než ostatní. "Nehraju, to mě hodně žere. Ale nebudu uražený, budu se rvát. Třeba se to za čas otočí," nevzdával se naděje.
Když do Itálie odcházel před dvěma měsíci z Plzně, všechno pro něj začalo báječně. Jako posilu si jej vyhlédl přímo kouč Malesani a v Serii A mu dával pravidelně šanci. V České republice takřka neznámý zelenáč najednou hrál proti nejzářivějším světovým hvězdám.
"Ale na prvních trénincích jsem celkem zíral. Neskutečně se se tam jezdí, i když se u fotbálku hraje třeba jen o pizzu. Když se člověk vrátí po tréninku do kabiny, tak má ještě půl hodiny potom tep 150," popisoval Limberský.
Zatím netuší, kam povedou jeho kroky po sezoně. Teď sice je v Modeně, ale až skončí jeho půlroční hostování z Plzně, přestoupí na čtyři roky do druholigového Janova. "Hodně bude záležet na tom, jestli se Modena udrží v italské lize. Pokud by se to povedlo, možná bych tady zůstal dál," uvažoval.
Když se povznese nad současné potíže, o Itálii mluví až s posvátnou úctou. "Cítím se tam jako v pohádce, mám tam úplně všechno. Ale stýská se mi po kamarádech a Plzni, zajít na kafe, pokecat, to v Itálii neexistuje. Každý se po tréninku sebere a maže domů."
Aspoň tak má dost času na studium italštiny, sám si libuje, jaký pokrok od příchodu na Apeninský poloostrov udělal. Společnost mu tak dělá jen přítelkyně, kterou si do Itálie přivedl z Plzně. "Ještěže je tam se mnou, vždyť já bych si nevypral ani neuvařil," usmál se Limberský.
Když dostal pozvánku na utkání reprezentační jedenadvacítky proti Slovensku, zaradoval se. Nepřemýšlel nad tím, jestli mu anabáze do České republiky v týmu Modeny uškodí.
"Nikdo nic v klubu nenamítal, přijel jsem strašně rád, protože si chci konečně zahrát pořádný fotbal. Ale až se vrátím, tak na mě asi nezbude ani místo na lávce," vzhlížel Limberský k víkendovému utkání s ligovým lídrem AC Milán.
