"Těší mě to a budu se snažit, abych byl v tabulce na prvním místě sám. Stačí ještě jeden. Chtěl bych to," uvedl vysoký útočník.
A pak budou jiní honit vás.
To je přece normální. Stejně mě Milan Baroš brzy smete, o tom jsem přesvědčený.
Vy jste mohl kanonýra Puče překonat už v Celje. Když vás před přestávkou napálil Jankulovski.
Byla to těžká pozice. Stačil jsem jen nastavit břicho, míč se sice odrazil, ale trefil jen brankáře. Nevadí. Třeba příště.
A pak?
Nad všechny góly by byl postup na mistrovství světa do Německa. To je můj sen. To je sen náš všech.
Ale stejně, který gól z těch všech byl nejhezčí?
To se těžko vybírá, spíš nejdůležitější. Na Letné proti Skotsku, kdy jsme otočili zápas z 0:2 na 3:2 a postoupili na mistrovství Evropy 2000.
A svou první trefu si pamatujete?
Jasně, v přáteláku v Bruselu před šesti lety. Taky byla zima, sněžilo. Porazili jsme 1:0 Belgii, kde jsem tenkrát hrál.
Tenkrát jste byl benjamínek, teď jste nesl kapitánskou pásku. A musel před výkopem představovat spoluhráče Seppu Blatterovi, šéfovi FIFA.
Nejdřív jsem nevěděl, co se po mně chce. Ale vzpomněl jsem si na Míru Kadlece před finále Eura 1996, jak představoval hráče královně Alžbětě. Nešlo se splést.
