„Neměl to jednoduché,“ zamyslí se Krejčí. „Vracel se z Turecka, kde na něj nezbylo místo. Mohl být čtyři měsíce bez fotbalu, neměl moc možností, a tak si vybral Plzeň. Když se podíváte na to, jak hraje, nemůžete říct, že by to byla špatná volba.“
Také Krejčí v létě přemýšlel nad návratem do Česka. Když se ozvala Sparta, její nabídku zvažoval. Kariéru po třech složitých sezonách v Itálii toužil oživit tam, kde ji nastartoval.
Tušil, že by mu návrat na Letnou mohl v lecčems pomoci. Na Spartě byl vždycky oblíbencem fanoušků, cítil se tam dobře, jako doma.
„V jednu chvíli mě to opravdu hodně lákalo. Bylo to poprvé, co jsme se o tom vážněji bavili, ale Boloňa řekla, že mě nepustí. Že se mnou počítá, takže jsem neměl na vybranou. Musel jsem se znovu zakousnout, tvrdě makat.“
A počkat si na šanci, kterou v rozjeté sezoně skutečně dostal.
Proto v pondělí odpoledne přicestoval na sraz fotbalové reprezentace před domácími zápasy s Anglií a Severním Irskem po dlouhé době opět rozehraný.
Nastoupil do posledních čtyř zápasů italské Serie A, tři z nich odehrál kompletní a o víkendu proti Laziu (2:2) dal dokonce i gól. Teprve svůj druhý za tři roky a první ze hry. Navíc hlavou.
„Což se mi moc často nestává,“ připustí. „Dřív jsem býval produktivnější mnohem víc, v Itálii mi ale branky chybějí, sbíral jsem pouze asistence.“
Česko - AnglieSledujte online v pátek od 20.45 hodin. |
Kromě nich v posledních týdnech začal sbírat také obranné zákroky. Jako přeučený levý bek musí.
„Spíš si pořád ještě zvykám, protože ta pozice pro mě není úplně přirozená. Snažím se vnímat všechny pokyny, párkrát jsem už sice dostal vynadáno, ale jde o detaily,“ popisuje, jak mu kouč Siniša Mihajlovič našel novou roli v sestavě, ačkoli s mužstvem pracuje převážně na dálku.
V létě padesátiletý Srb nejdřív hráčům a pak i celému světu oznámil zdrcující zprávu: „Trpím akutní leukemií.“
Dochází na chemoterapie, většinu zápasů může sledovat maximálně v televizi, ale svého trenérského místa se vzdát odmítá. Bojuje s týmem a zároveň i proti zákeřné nemoci. „Každý trénink sleduje online, je v kontaktu s asistenty, takže dokáže rovnou reagovat, pořád je s námi,“ vysvětluje Krejčí.
S hráči Mihajlovič komunikuje pomocí videohovorů. První dva zápasy nové sezony odkoučoval na lavičce a poté, co dokončil druhý cyklus intenzivní léčby, z nemocnice přijel také na víkendový duel s Laziem.
Jeho vztah s hráči krutá diagnóza jen posílila.
I před měsícem po ligovém vítězství v Brescii to bylo znát: týmový autobus cestou z utkání zastavil u nemocnice, fotbalisté z něj vyskákali a pod okny Mihajlovičova pokoje začali skandovat jeho jméno. Přišli ho povzbudit.
„I teď, když dorazil na zápas, všichni jsme měli obrovskou radost. Chceme mu ukázat, že bojujeme i za něj,“ doplní Krejčí, než se znovu myšlenkami vrátí k národnímu týmu.
V něm by mohl dostat coby jediná alternativa na levého obránce k Janu Bořilovi výraznější prostor než na minulých srazech. Asi ne v kvalifikaci s Anglií, ale v přípravném utkání proti Severnímu Irsku určitě.
Zvlášť, když se hraje na Letné, tedy tam, kde je Krejčí jako doma.