Čtyři zápasy v lize, jeden ve španělském poháru, dva v Champions League. I když se v únoru vylízal ze zranění, které ho na začátku prosince vyřadilo ze hry, mezi tři tyče se přes konkurenta Bona neprobojoval.
O to šťastnější byl, když si mohl stoupnout do brány fotbalové reprezentace. Proti favorizovaným Belgičanům ji podržel, avšak příležitost dostal i proto, že Jiří Pavlenka z Brém kvůli koronavirovým omezením do Česka nemohl.
Rázem ožívá tradiční otázka: Vaclík, nebo Pavlenka? Kdo by měl chytat v úterý, když budou k dispozici oba?
„Uvidíme, co trenéři vymyslí na Wales,“ prohodil Vaclík před kamerou České televize. „A uvidíme, co se bude dít v létě.“
Vnímal jste na sobě před zápasem menší vytížení? Cítil jste na sobě nerozchytanost?
Ne, to zase ne. Pravidelně trénuju, ty tréninky bývají kvalitní, jsem připravený, cítím se dobře a jsem rád, že jsem to prodal. Jsme samozřejmě trošku zklamaní, že jsme nakonec nevyhráli, ale kdyby nám před utkáním někdo řekl, že s Belgií uhrajeme bod, asi bychom to brali. Ale pocitově se to ve mně trochu míchá.
Tým jste podržel. Třeba v první půli jste skvěle zasáhl proti střele Dendonckera. Viděl jste ji dobře?
Já viděl, jak si to přebral, někde to tam vypadlo kolem jednoho z našich. Pak jen vím, že střílel levou nohou, naštěstí jsem tam stihl dát ruku.
Byl to zákrok večera?
Asi jo. (smích) Bylo to za stavu nula nula, bylo důležité, že jsme neinkasovali a postupně se do zápasu dostali. Po většinu času už to potom bylo vyrovnané.
Mohl jste něco udělat lépe při inkasované brance?
Dával jsem dlouhý nákop na Krmenčíka, ten se to vpředu snažil uhrát, ale nevyšlo to, Kevin to dal Romelovi a já jsem tušil, že mě bude chtít obstřelovat. Tak jsem tam dal nohu, bohužel Lukaku to netrefil úplně dobře a zamířil mi mezi nohy. Bohužel to i kvůli hřišti chytlo zvláštní rotaci a doskákalo do brány.
Patříte mezi nejzkušenější reprezentanty. Jak vás těší, že odehrajete vyrovnaný mač s Belgií, světovou jedničkou. Ukazuje to, že si to můžete rozdat s kýmkoliv?
Od příchodu trenéra Šilhavého si to pomalu sedalo dohromady. Chvílemi byla velká kritika, třeba po Kosovu, ale já pořád v rozhovorech říkal, že to není konečná, že ten tým v sobě něco má a bude se posouvat. Spousta kluků teď hraje venku, v dobrých klubech a ligách. Jsem rád, že jsem se v tomhle nespletl.
