Poborský je devátou českou fotbalovou legendou, která má svou zlatou a stříbrnou minci. Připomíná mu mistrovství Evropy 1996.
Když se v Anglii s míčem u nohy proháněl mezi protivníky, za zády mu vlály dlouhé vlasy. Pamatujete? „Je to historie a v ní se už moc nevrtám,“ poznamenal bývalý vynikající záložník, který za národní mužstvo nastoupil ve 118 zápasech.
Dlouho jste byl v počtu startů rekordmanem. Neštve vás, že vás letos Petr Čech překonal? Má jich o šest víc.
Neštve, u gólmanů to tak bývá. Kdyby Petr chtěl, tak by jeho číslo dál rostlo. Když mě překoná někdo jako je Petr, je to v pořádku.
Najde se někdo další?
Proč by ne. Zrovna tak jako se našel Čech nebo já. Ale hlavní je, aby kluci postupovali na finálové turnaje, jen tak jim zápasy budou naskakovat.
To v současné době bude složité. Co současné reprezentaci říkáte?
Doufám, že nebudeme čekat dlouho na to, než se bude razit další sérii medailistů. Přeju si, ať je to co nejdřív. Pravda, současnost nám moc radosti nedělá, ale máme mladý tým, který je na začátku cesty, jak jsme byli tenkrát my.
Tenkrát na Euru v Anglii vaše mužstvo proslavil postup do finále, vás konkrétně čtvrtfinálový gól do sítě Portugalska, kde jste potom hrával. Nevyčítali vám to?
Ten gól jsem dal Vítoru Baiovi, který chytal za Porto. A já šel do Benfiky, takže tam se to přešlo. Baia měl problém mi podat ruku, kamarádi se z nás nestali. Nedávno jsem ho potkal na finále Ligy mistrů, možná mě nepoznal, já jeho ano, ale každopádně se ke mně nehlásil.
Zlaté a stříbrné minceJablonecká Česká mincovna vydává od roku 2014 nejlepší fotbalisty v rámci série Československé fotbalové legendy. Mapuje nejvýznamnější hráčské generace, vicemistry světa z roku 1962 zastupuje Masopust, Lála a Kadraba, mistry Evropy z roku 1976 Viktor, Nehoda, Panenka a Dobiaš. Finalisty z Eura 1996 zase Miroslav Kadlec a právě Poborský. Poslední dvě mince vyjdou příští rok a budou věnované Nedvědovi a Kollerovi, který je stejně jako Poborský s Nedvědem zástupcem týmu, který v roce 2004 skončil na kontinentálním šampionátu třetí.  Zlatá mince váží 7,78 gramu, stojí 10 950 korun vychází v počtu 200 kusů. Stříbrná je větší, má 29 gramů, přijde na 1450 korun a vychází v počtu 500 kusů. Z každé prodané mince jde část peněz Nadaci fotbalových internacionálů. Ta dosud dostala téměř 700 tisíc korun. |
Historie se k vám hlásí, Česká mincovna pro sběratele vyrobila zlatou a stříbrnou minci s vaší podobiznou.
Je mi ctí být ve společnosti Masopusta, Panenky a dalších, kteří český fotbal posouvali dál a dělali lepším.
Vy sám něco sbíráte?
Mám velkou sbírku dresů, ale už mi nepřibývají. Jsou to dresy protihráčů a moje.
Který je nejcennější?
Nejde říct jeden, ale ty nejcennější jsou z reprezentace. Prožil jsem v ní dvanáct let, to jsou tři fotbalové generace. Měl jsem štěstí, že všechny byly výborné, že jsem chytil tu skvělou éru.
Nechybí vám aktivní zapojení do fotbalu?
Jsem zapojený do mládežnických akademií, s asociací spolupracuju dál. Ale národní tým sleduju už jen jako fanoušek.
A co kluby vašeho srdce?
Budějovice mi dělají radost, hrají velmi dobrý fotbal se spoustou šancí. Chodím na ně a mám ze zápasů velmi dobrý pocit. Hrají o postup a uvidíme, jestli jim to na jaře vyjde.
A Sparta?
To je velké téma. Pro mě je škoda, že nehraje Ligu mistrů, protože rozdíl mezi ní a Evropskou ligou je velký. Sparta je klub, který by měl mít nejvyšší ambice. Já bych ji rád viděl v Lize mistrů. V domácí soutěži to bude mít těžké, aby získala titul.
V létě jste měl zdravotní potíže, údajně boreliózu. Jak se vám daří nyní?
Musím to zaklepat, cítím se dobře. Začal jsem zase sportovat. Běhám, hraju hokej a všechny ty moje oblíbené sporty. Snad už ty potíže mám za sebou.
