Českému fotbalu utíká další mistrovství světa, v samostatné historii se tam probojovalo jen jednou v roce 2006, před tím a potom čtyři kvalifikace nezvládlo a zdá se, že neúspěchem skončí i ta současná.
„Bylo by smutné, kdybych nevěřil, že to ještě můžeme zvrátit. Uděláme maximum, abychom získali co nejvíc bodů a uvidíme, co z toho vzejde. Ale musíme už začít střílet góly,“ řekl Jarolím.
Jen dvě ze čtyřiapadesáti evropských zemí v dosavadních třech kolech kvalifikace neskórovaly: Kypr a Česko. Proč?
Jestli se máme prosadit v koncovce, musí tam být víc ostrých náběhů za obranu a ve větším počtu hráčů. A to tam nebylo.
Co ještě mužstvo dělá špatně?
Jak jsem se na to zpětně díval, musíme zlepšit práci v pokutovém území, dávat tam víc centrů. To jsou situace, které rozhodují. Abychom měli šanci se tam dostat, první myšlenka musí být hrát dopředu, ne zpátky. Chce to víc odvahy, nebát se hrát jeden na jednoho. Větší rychlost, najít si prostor, dávat prudší přihrávky. Když soupeř hraje v bloku a přihrávka je pomalá, tak se stačí zformovat. Už si dávám do hlavy, jak bychom měli hrát v příštím zápase proti Norsku.
Jak?
Zjednodušit hru kolem vápna, víc tam chodit. V závěru zápasu s Ázerbájdžánem jsme ty situace měli.
Co proto musíte udělat?
Hráče obvolám a řeknu jim, aby se víc snažili, aby víc trénovali. Pokud mají reprezentační ambice, tak jen samotná příprava s týmem nestačí. Budu je nabádat, aby v klubech pracovali i individuálně. Budu se snažit s hráči mluvit tak, aby nepromrhali ani minutu, aby na sobě dělali. Musíme to zlomit, bez gólů se vyhrát nedá.
Má Česko útočníka, hráče, který bude dávat góly?
Vím, že v těch, které jsme povolali, tak to v nich je. Když se prosadí v klubu, přinesou si pohodu do reprezentace a pak je to jednodušší.
Vyjmenoval jste několik dovedností, v nichž vaši svěřenci zaostávali. Je to i kvůli tomu, že k nim nejsou nuceni v klubech?
Těžko říct, každý hraje jinde. My to po nich chceme, v zápasech pak rozhodují setiny vteřiny, v nich se to láme.
Už mužstva jste od srpna, příležitost jste dal už osmadvaceti hráčům. Máte v hlavě, kdo ještě by mohl národnímu mužstvu pomoci?
Záleží na hráčích. Vidí, že dveře otevřené má každý. Já bych byl rád, aby si někdo o nominaci řekl hodně nahlas. Nemám problém vzít kohokoli, kdo zaujme. Ale zase nechci, aby to vyznělo, že něco testujeme, že nejde o výsledky. Já byl přesvědčený, že Ázerbájdžán zvládneme.
Ve stoperské dvojici jste naposled vsadil na Brabce se Sivokem a po dvou kvalifikačních zápasech posadil kapitána Suchého. Jak to bude dál?
Uvidíme, máme měsíc. Ale není to tak, že bych měl Marka odepsat, tak to nestojí. Ve hře jsou Kalas i Michal Kadlec, který měl takové období... Uvidíme, v jaké kdo bude formě.
Udělal byste něco jinak?
Vždycky můžete udělat něco jinak. Kdybych věděl dopředu, co bude nejlepší... Všechno dělám s nejlepším vědomím.
Neříkáte se, že angažmá u reprezentace jste šel do rizika, protože jste neměl žádný čas na přípravu?
Ne, na tu cestu jsme se vydali a já věřím, že jdeme po té správné. Samozřejmě, jsou situace, které vám ji komplikují. Proti prvnímu srazu v září jsem teď nemohl nominovat asi osm hráčů. Ale věřím, že dáme dohromady silné mužstvo.