Úspěšně?
Neúspěšně?
Jak se to vezme.
U týmu zatím zůstává – toť hlavní výstup jednání. Ale způsob, jakým nadřízení jeho pozici potvrdili, působil vskutku bizarně. Rozhodně ne jako vyjádření důvěry.
Zatímco student pětkař by to schytal doma, za zavřenými dveřmi, Jarolím si musel odpoledne pustit na internetu záznam tiskové konference, aby si poslechl, jak ho dočasný vládce fotbalové asociace Roman Berbr „natřel“ před novináři.
„Neskončili jsme ani druzí, přestože jsme měli jednu ze dvou nejlehčích skupin. Fotbal, který tým předváděl, byl komplikovaný, neproduktivní, pomalý,“ pustil se do trenéra Berbr. „Padáme žebříčkem, dostáváme se na úroveň Jamajky a Maroka. Chceme, aby vedení reprezentace mělo sebereflexi, což nepředvedlo.“
Generální sekretář Rudolf Řepka (vlevo) a druhý místopředseda za Čechy Roman Berbr.
Také vám ten výčet nezní zrovna pozitivně? Spíš působí jako poprava. Proč tedy kouč u týmů zůstává?
Soudě podle Berbrových slov, z jediného důvodu. U reprezentace ho drží smlouva, která je nevypověditelná až do konce července 2018.
„Je bohužel velmi komplikovaná a neobsahuje sportovní odpovědnost,“ prozradil Berbr. „Bývalý předseda Pelta ji takhle podepsal: zřejmě si představoval, že postoupíme na světový šampionát do Ruska.“
K tomu měli Češi daleko, neprošli ani do baráže. Je to neúspěch, jistě. O to víc se chce zvolat: Pokud mají fotbaloví šéfové nutkavou chuť vyhodit trenéra, ať to udělají!
Smlouva nesmlouva. Koneckonců i Berbr připustil, že v té současné je klauzule, na jejímž základě je možné Jarolíma vyplatit – a není pro asociaci likvidační.
„Závěry prezentované na tiskové konferenci mě překvapily. Možnosti, jak mou smlouvu ukončit, samozřejmě existují,“ reagoval Jarolím večer v prohlášení pro média. „Rád budu pokračovat, ale nechtěl bych působit v prostředí, které by mou práci považovalo za nekvalitní, či dokonce kontraproduktivní.“
Když šéfové na trenéra nakydají hnůj, vyčtou mu slabou sebereflexi a přitom ho nechají pracovat dál, je to šaráda. Anebo lstivá strategie, jak ho vyštípat.
Jak může Jarolím pokračovat, když mu jeho zaměstnavatel nevěří a přizná, že by okamžitě přijal jeho rezignaci, kdyby ji včera nabídl?
Vrcholem je, že celou bizarnost řídí právě Berbr, černokněžník se zaneřáděnou pověstí. Místo toho, aby fotbal opustil, k čemuž ho už léta vyzývají zástupy odpůrců, fakticky mu velí.
Ve výkonném výboru, který o osudu trenéra rozhodoval, je sice kromě něj ještě dalších deset členů, ale nemá cenu pochybovat o tom, kdo má na schůzích hlavní slovo.
Když Berbr od Jarolíma a manažera národního týmu Jaromíra Šeterleho požaduje sebereflexi, zní to od něj komicky: jak o ní může kázat, když ta jeho je absolutně nulová?
Nemá cenu si nic nalhávat, Jarolímovi skutečně reprezentační mise nevychází. Vystřídal moře hráčů, neměl výsledky a v posledních dvou zápasech už šlo jen o čest a koeficient. Dá se pochopit, že výkonný výbor chce prosadit, aby mu do smlouvy přibyla odpovědnost za splnění cílů: postup na Euro 2020 a vítězství ve skupině Ligy národů.
Navíc v zákulisí posloucháte znepokojivé zkazky o tom, kterým z hráčských agentů a za kolik jde na ruku při sestavování týmu.
„Výkonný výbor je znepokojen vlivem agentů na nominace áčka,“ zaznělo v úterý na tiskové konferenci, která se podle očekávání proměnila v Berbrovu one-man show. „S Karlem budu mluvit často a bude mi vysvětlovat, proč vybral zrovna toho a toho hráče. Ne že někdo odehraje dva zápasy, dá dva góly a hned je v reprezentaci.“
Pokud by se prokázalo, že trenér jedná zištně, je to závažné, neomluvitelné. Ale naznačuje to Berbr a spol. – jim chcete věřit?
Jarolíma se pochopitelně drsné obvinění dotklo: „Musím se důrazně ohradit. Je to nesmysl, který mě poškozuje po lidské i profesní stránce.“
Mimochodem, zdá se vám správné, že práci trenéra hodnotí právě Berbr a další členové výkonného výboru?
Analýzu by snad lépe zhodnotila expertní skupina složená ze zkušených trenérů, která by zároveň mohla dlouhodobě fungovat jako Jarolímova kvalifikovaná oponentura. Jenže její vznik Berbr i sekretář asociace Rudolf Řepka rázně smetli ze stolu: „O tom neuvažujeme.“
I proto je vyústění situace typicky české: polovičaté, nic neřešící, intrikánské.
A jen potvrzuje smutnou pravdu: český fotbal řídí Roman Berbr.
