„Naše myšlenky směřují k Justu Fontainemu. Opustila nás ikona francouzského fotbalu,“ oznámil Paris St. Germain.
Fontaine se zapsal do historie díky šampionátu v roce 1958 ve Švédsku, který byl zároveň prvním pro legendárního brazilského útočníka Pelého. Ten zemřel v závěru loňského roku.
Fontaine dal 13 branek za šest utkání na šampionátu, na který se přitom dostal jen jako náhradník za zraněného Reného Bliarda. Francouzské reprezentaci střeleckým umem pomohl k bronzovým medailím.
„O tom historickém rekordu mluvili všichni kolem mě, ale nikdy jsem o něm nemluvil já,“ řekl Fontaine v exkluzivním rozhovoru pro francouzský deník L’ Équipe v roce 2015.
Just Fontainenarozen: 18. srpna 1933 mistr Francie: 1956 s Nice, 1958, 1960 a 1962 s Remeší vítěz Francouzského poháru: 1954 s Nice, 1958 s Remeší nejlepší střelec ligy: 1958 a 1960 finalista evropského poháru: 1959 s Remeší (prohra 0:2 s Realem Madrid) mistrovství světa: třetí místo v roce 1958 Zlatý míč: třetí místo v roce 1958 rekord MS: 13 branek ve Švédsku 1958 |
V souboji o třetí místo proti tehdejšímu Západnímu Německu (6:3) nasázel čtyři branky.
Cesta Francie skončila v semifinále na pozdějších mistrech světa z Brazílie, kterou táhl právě sedmnáctiletý Pelé.
Fontaine už na jiném šampionátu nehrál, i tak mu jeho výkon z turnaje ve Švédsku stačí na historicky čtvrté místo střelců šampionátů. Čtrnáct gólů má i Lionel Messi, kapitán posledních mistrů světa z Argentiny.
Nejvíc branek na světových šampionátech má pořád německý útočník polského původu Miroslav Klose, který na čtyřech turnajích (2002, 2006, 2010 a 2014) dal celkem šestnáct gólů.
Fontaine za národní tým hrál v letech 1953 až 1960, nastoupil k jedenadvaceti zápasům a dal třicet gólů.
„Byl výraznou postavou francouzského fotbalu. Svým rekordem a výkonem na mistrovství světa napsal jednu z nejkrásnějších kapitol historie národního týmu,“ uvedl dočasný prezident Francouzské fotbalové federace Philippe Diallo.
Fontaine, rodák z marockého Marrákeše, byl úspěšný i na klubové úrovni. S Nice vyhrál francouzskou ligu, po přestupu do Remeše byl ještě výraznější.
Titul slavil třikrát, v roce 1959 s ní hrál i finále dnešní Ligy mistrů, ale tým prohrál s tehdy neporazitelným Realem Madrid, v jehož středu zářili Ferenc Puskás či Alfredo Di Stéfano.
Za Remeš dal ve 152 zápasech 145 branek. V Nice měl bilanci 84 zápasů a 51 branek.
Fotbal na nejvyšší úrovni hrál Fontaine jen do osmadvaceti, předčasně skončit musel kvůli zranění.
Jako trenér se zapsal do historie Paris St. Germain, kde působil tři roky. Ve své první sezoně 1973/1974 klub z druhé ligy dovedl mezi francouzskou elitu.
Fanoušci dodnes vzpomínají na epickou baráž o postup proti Valenciennes, St. Germain vyhrál po výsledcích 1:2 a 4:2. Od té doby Paříž z nejvyšší soutěže nesestoupila.
Fontaine vedl také Toulouse a v letech 1979 až 1981 marockou reprezentaci.
V roce 2004 se znovu setkal s Pelém, který ho jmenoval mezi 125 nejlepšími žijícími fotbalisty planety. O rok dříve převzal cenu za nejlepšího francouzského fotbalistu předchozích padesáti let.
„Zprávou o úmrtí jsem hluboce zarmoucený, stejně jako všichni, kdo mají rádi fotbal. Měl jsem to štěstí, že jsem se s Justem několikrát setkal jako hráč i později jako kouč. Byl to velmi milý a respektovaný muž, kterého uznávaly všechny generace jeho následovníků,“ rozloučil se s legendárním útočníkem trenér francouzské reprezentace Didier Deschamps.
