"Mohlo to být lepší, bodů jsme určitě chtěli víc, ale zase si nemyslím, že bychom si kvalifikaci rozehráli špatně. Jsme na dostřel prvnímu místu," prohlásil kapitán Tomáš Ujfaluši.
Ve středu v noci Češi vyhráli 3:0 v San Marinu, byly to povinné tři body. V malé zemi v srdci Itálie nikdo z českých konkurentů neztratil a nejspíš ani ztrácet nebude.
"Dokud jsme nedali první gól, tak to jednoduché nebylo," přiznal třicetiletý stoper. "Ono hrát v poločase nula nula a vědět, že za každou cenu musíte vyhrát, jednoduché ani být nemůže."
Proč jste na gól čekali až do 47. minuty?
Nedávali jsme šance. Libor Sionko nebo Milan Baroš ty situace v první půli měli řešit líp, ještě to klidně přihrát. V poločase jsme si říkali, že musíme být trpěliví, že další příležitosti přijdou. Hrát to svoje, z jedné strany na druhou, využívat křídla, kde jsme se prosazovali jeden na jednoho. Když jsme dali gól, zklidnili jsme se. Chtěli jsme vyhrát, to se povedlo. Nedostali jsme gól, to se taky povedlo. A ještě se trefil nováček Tomáš Necid. Myslím si, že tady jsme úkol splnili.
Splnili jste úkol i za celý podzim? Neměli jste mít v kvalifikaci bodů víc?
Jo, měli, s tím souhlasím.
Které ztráty vás mrzí víc?
V Severním Irsku jsme se do vyložených šancí ani nedostali, takže bod brát musíme. Ale v Polsku jsme měli čtyři tutovky, domácí dvě tři a vyhráli dva jedna. Ale nerad bych se k tomu vracel, musíme se dívat dopředu.
V San Marinu jste odehráli poslední zápas v roce 2008. V něm vám nevyšlo Euro, kvalifikace také ideálně rozjetá není...
Jako že nastal úpadek?
Vypadá to.
Chtěl bych, aby lidi vnímali, že se vyměnila jedna generace hráčů. Odešli ti, kteří dávali spoustu gólů, připravovali je, vymýšleli akce. Navíc nemáme ani Tomáše Rosického, který by nám hru tvořil. Fanoušci jsou možná nespokojení, ale musí pochopit, že máme nový tým, který potřebuje čas na práci.
Ale čas letí, v kvalifikaci ho dostat nemůžete.
Jasně, chápu, že cílem je postup na mistrovství světa. Toho se musíme držet.
Jste na správné cestě?
Myslím si, že ano. Jsme druzí, na prvního máme jen dva body. Ale je mi jasné, že ta cesta bude ještě dlouhá a složitá.
Která bude ta správná, abyste na jejím konci slavili postup na mistrovství světa?
Musíme vyhrát každý domácí zápas. A taky něco získat venku. Skupina je hratelná, to jsme říkali už dřív. Do března máme čas na to, aby se nám vrátili zranění hráči. Snad to Tomáš Rosický zvládne.
Na konci března hrajete ve Slovinsku a hned prvního dubna máte doma Slováky. Může to být v kvalifikaci rozhodující chvíle?
Určitě, můžou to být klíčové zápasy. Slovince a Slováky považuju za naše největší soupeře v boji o postup. Pokud by se nám podařilo oba zápasy vyhrát, měli bychom na šampionát slušně nakročeno. Snad se do té doby nikomu nic nestane a vrátí se Tomáš.
A když ne?
Tak máme ještě Marka Matějovského, který po zranění už začíná hrát. Moc by se nám hodil taky.
Je absence tvořivého záložníka největším problémem národního mužstva?
Když chybí Tomáš, tak to cítit být musí. Ale zase se na to nemůžeme vymlouvat, nehraje už dlouho. Musíme to zvládnout s tím, co máme. Třeba v srpnu v Anglii to šlo.
V čem se ještě musíte zlepšit?
Chybí nám víc střel. Přitom máme hráče, kteří z dálky vystřelit umí. Třeba Radka Kováče, Honzu Poláka, Jardu Plašila. Dneska padají góly z dvaceti z pětadvaceti metrů. Míče dobře létají, chce to jen využít.
Máte za sebou první půlrok bez trenéra Brücknera. V čem je to jiné?
Tak je jasné, že třeba tréninky stejné nejsou, ale jinak bych velké rozdíly neviděl.
A způsob hry?
Dřív jsme vepředu měli Honzu Kollera, často jsme si pomáhali dlouhou přihrávkou, abychom se k soupeři dostali rychleji. To jsme museli změnit. Snažíme se hrát kombinačně a přes křídla. Věřím, že to bude pořád lepší a lepší.
