"Těch deset let uteklo strašně rychle," ohlíží se Jankulovski.
Dnes večer v pražském Edenu odehraje 78. zápas, ani vítězství v kvalifikaci proti Severnímu Irsku nebude s největší pravděpodobností stačit k tomu, aby Česko prošlo do baráže o mistrovství světa.
"Věřím, že lidi na zápas přijdou i kvůli Markovi. Zaslouží si pěkné loučení, vždyť to je jeden z nejlepších českých hráčů za několik posledních let," řekl kapitán Petr Čech.
"Pro lidi by měl být zážitek vidět, jak se Marek loučí," doplnil kouč Ivan Hašek.
Že v národním mužstvu skončí, se Jankulovski rozhodl přes léto. "Chci být víc s rodinou, to je hlavní důvod," zdůraznil dvaatřicetiletý levý obránce z AC Milán.
"Nejhezčí roky s dětmi mi stejně utekly, ale když skončím v národním mužstvu, budu mít na své holky víc času. A když k tomu připočtete věk, fyzičku, únavu. Vždyť od srpna, kdy začala italská liga, jsem neměl jediný volný den."
Výsledkyrovnou na mobil Jak dopadnou rozhodující zápasy kvalifikace MS, se dozvíte hned po jejich skončení. Objednejte si SMS servis iDNES.cz. |
Pozor, Jankulovski dnes večer ještě dát sbohem nemusí. V reprezentaci skončí, pokud se Češi nedostanou do baráže. A aby o mistrovství světa 2010 mohli bojovat v dodatečných utkáních, musí porazit Severní Iry a Slovinci ztratit body v San Marinu. Druhá podmínka však téměř jistě splněna nebude.
Proto už mohl Jankulovski reprezentační kariéru bilancovat. "Říkám, že končím kvůli rodině. Ale když jsme před měsícem remizovali na Slovensku, tak dvanáctiletá dcera Karolína doma plakala, že už mě nikdy za národní mužstvu hrát neuvidí. To jsou paradoxy," líčil Jankulovski s úsměvem. "Ale bude jistě ráda, když s ní budu víc doma."
V Bratislavě se šance na postup zmenšila, dalšími zápasy ve skupině se rozplývala a ve středu večer se téměř jistě promění v prach.
Debut ve dvaadvaceti
Ostravský odchovanec debutoval ve svých dvaadvaceti v únoru 2000, na turnaji v Honkongu proti Mexiku. "To byl spíš jen takový ligový výběr, i když jsme tam vystupovali jako národní mužstvo," vzpomínal.
První velký turnaj
O pár měsíců později zazářil s jedenadvacítkou na evropském šampionátu na Slovensku. Zisk stříbrných medailí nešel se spoluhráči oslavit, ale nečekaně zamířil na velké Euro, které hostila Belgie s Nizozemskem.
"Dá se říct, že až tady moje reprezentační kariéra začala. Vůbec jsem nečekal, že bych se na mistrovství Evropy dostal."
Jankulovski byl nominován dodatečně až po soustředění v Seefeldu. "Užíval jsem si to, i když jsme vypadli hned ve skupině. Ale krásně se mi na to vzpomíná."
Po Euru začala jeho kariéra v Itálii. Nejdřív Neapol, pak Udine a nakonec AC Milán - vedle Juventusu větší klub v Itálii není.
Baráž 2002 a penalta
Jankulovski po Euru 2000 už patřil mezi stabilní hráče výběru trenéra Jozefa Chovance, ale kvalifikaci o světový šampionát Češi dotáhli jen do baráže. A v ní selhali s Belgií. Jankulovski navíc v odvetě za stavu 0:0 čtyři minuty před koncem fauloval v pokutovém území a z penalty Wilmots definitivně utnul české naděje.
Ale nejděsivější okamžik v reprezentační kariéře Jankulovského měl teprve přijít.
Portugalsko 2004
Nejkrásnější chvíle. Česko předvádělo nejlepší fotbal v Evropě a o boj o zlato na Euru ho připravila standardní situace Řeků v závěru prvního prodloužení semifinále. "V ten moment bylo zklamání obrovské, do finále nám chyběl kousek," poznamenal.
"Nejde vybrat a vzpomínat jen na jeden zápas v reprezentaci, připomínám si všechny. Pro fotbalistu je reprezentace maximem, je nejvýš. Přijet domů, slyšet hymnu, hrát před českými fanoušky. Mám spoustu krásných vzpomínek, ale na Euro v Portugalsku jsou asi nejhezčí," přiznal.
Nejsmutnější chvíle
Po třetím místu v Portugalsku si Jankulovski o dva roky později zahrál na mistrovství světa v Německu, ale tým skončil ve skupině. Stejně jako v létě 2008 na evropském šampionátu. A tady přichází nejsmutnější Jankulovského zážitky v národním mužstvu.
"Nejhorší moment byl zápas s Tureckem. Pár minut před koncem jsme vedli dva nula, věřili jsme, že na turnaji dojdeme daleko," vzpomínal. "Ale během patnácti minut bylo všechno pryč. Sbalili jsme se a jeli domů."
Nejlepší spoluhráč
Když se Marka Jankulovského zeptáte, na kterého spoluhráče z národního týmu bude nejvíc vzpomínat, řekne Pavla Nedvěda. "Jeden z nejlepších hráčů na světě, s kterým jsem si mohl zahrát," říká.
V klubu přitom nastupoval s absolutní světovou špičkou: Maldini, Ronaldo, Ronaldinho, Kaká.
Ze spoluhráčů v reprezentaci zmínil také Karla Poborského, Vladimíra Šmicera. "A když jsem začínal, byli tam Jirka Němec, Pavel Kuka."
A konec
K poslednímu 78. reprezentačnímu startu nastoupí dnes večer v Edenu proti Severnímu Irsku. "Vůbec nevím, jak to bude po zápase vypadat. Už v sobotu po Polsku to na mě dolehlo. Deset minut jsem seděl v kabině...," líčil. "Ale před zápasem o konci nepřemýšlím, nic si nepřipouštím. Všechno mi dojde, až se vrátím do Milána."
Je malá šance, aby Jankulovski skončil v reprezentaci na vrcholu, tedy na mistrovství světa v příštím roce. "To by samozřejmě bylo lepší, ale ve fotbale nejsou jen krásné chvilky. Porážky, neúspěchy, zranění, to k tomu patří taky."
