„Chytlo mě to od prvního dne. Je tady příjemné prostředí, dobrý realizační tým. Hodně mě to baví, na každý sraz se těším,“ říká Koller o své práci.
Co obnáší vaše role patrona?
Od všeho něco. Když je potřeba, s hráči ještě fyzicky trénuji. Nutí mě to, abych byl pořád fit. Hráčům sloužím také jako poradce. Zapojuji se do oficiálních věcí kolem týmu.
Žijete v Monaku. Když jste dostal nabídku, zvažoval jste ji hodně?
Už mi to nabízel Pavel Hoftych, když trénoval devatenáctku. To jsem ještě neměl tolik času. Ale když mě oslovil Honza Suchopárek, tak to bylo v době, kdy se mi to hodilo a chtěl jsem si to vyzkoušet.
Neostýchají se hráči před vámi?
Zpočátku respekt měli, ale teď už je to v pohodě. Známe se delší dobu.
Bavíte se s nimi často?
Komunikace je dobrá. Klukům se snažíme pomoct v jejich kariérách, aby se posunuli dál a jednou z nich byli dobří fotbalisté. Hodně věcí jim ukazujeme na videu, na trénincích. Jsem útočník, takže se spíše věnuji útočníkům. Jenže jich moc nemáme. Navíc se nám zranil útočník číslo jedna Tomáš Kepl.
Tomáš Galásek a Radek Bejbl přešli z pozice patronů do trenérské role. Budete je následovat?
Baví mě pohybovat se kolem týmu, ale momentálně neuvažuji, že bych si v dohledné době udělal trenérskou licenci.
Jak na vás působí český mládežnický fotbal?
Není to špatné. Kluci se snaží, chtějí pracovat. Záleží jen na nich, jak k tomu budou přistupovat. Vštěpujeme jim, aby jeli na sto procent, že se jim to v budoucnu vrátí. Berou si to k srdci a chtějí ve svých kariérách něco dokázat. My jim dáváme návod a je jen na nich, jak se s tím poperou.
A co současný tým?
Máme řadu šikovných hráčů. Ale bude strašně těžké se dostat na mistrovství Evropy, protože se kvalifikuje jenom sedm týmů. Z první fáze chceme určitě postoupit.
Kvalifikace je na východě Moravy. Sem často nejezdíte, že?
Je pravda, že ve Zlíně jsem teprve potřetí. Se Spartou jsem tady hrál jenom jednou. Prostředí se mi líbí, máme tady vytvořené maximální podmínky, abychom předvedli dobrý výkon.
