Birmingham se totiž v Premier League zachraňuje a přestože v sobotu zvítězil nad Sunderlandem, na osmnáctém místě má pořád ještě tříbodovou ztrátu na sedmnáctý West Bromwich. Přitom z dvacetičlenné ligy sestupují poslední tři mužstva.
"V Birminghamu jsme všichni pořád pod stresem, musíme dělat body a pořád se potácíme v sestupovém pásmu," poznamenal Jarošík. "Takže tady v nároďáku člověk přece jen trochu pookřeje."
Jarošík má na kontě třiadvacet startů za národní mužstvo, ale většinou do těchto zápasů chodí z lavičky. V listopadové baráži s Norskem si v Oslu zahrál poslední tři minuty místo Rosického, pražskou odvetu proseděl mezi náhradníky.
"Nedá se nic dělat, máme výborné hráče, konkurence je obrovská. Tak jsem rád, že se vůbec do toho užšího kádru vejdu," pokračoval. "Pokud jde o pravidelné hraní, tak na to si poslední dobou nemůžu stěžovat v Birminghamu. Proto jsem taky v létě na to hostování šel, v Chelsea jsem toho zase tak moc nenahrál."
Na otázku, zda nominaci na Turecko čekal, reagoval Jarošík s úsměvem: "No, když trenér Brückner zval osmadvacet hráčů, byl bych překvapený, kdybych mezi nimi nebyl."
A právě Jarošíka reprezentační kouč zmínil na tiskové konferenci v souvislosti s prověřením postu ofenzivního středního záložníka.
"Těší mě to hlavně kvůli té ofenzivě, ke které mám mnohem blíž než k bránění. Hodně útočně teď hraju v Birminghamu. Defenzivních úkolů moc nemám, na to tam jsou jiní buldoci. Takže nastupuju buďto na levém kraji zálohy a tahám to dopředu po lajně, nebo mě trenér dá rovnou do útoku. A mě obě tyhle role docela sedí."
Jarošík je ve výběru na Turecko moc rád, ale připomíná, jaký je to fofr.
"Není žádná reprezentační přestávka, tak je to na tom kalupu znát. V sobotu zápas se Sunderlandem, v neděli dopoledne odlet do Prahy, sraz, trénink, v pondělí individuální pohovory s trenérem, odpoledne trénink, v úterý dopoledne odlet do Turecka, večer trénink, po středečním zápase domů, do postele kolem druhé v noci," vypočítává záložník.
"Takže trochu si vydechnu až ve čtvrtek, kdy se pořádně vyspím. Do Anglie odlétám až večer. V pátek samozřejmě trénink a v sobotu další z existenčních zápasů s šestnáctým Middlesbroughem, ještě k tomu u nich."
Jinak Jarošík přivítal, když před pár týdny přišel na hostování do Birminghamu další český fotbalista stoper Martin Latka ze Slavie.
"To se ví, že mít vedle sebe krajana člověku život v cizině zpříjemní. Už to, že si s někým můžete pořádně o všem pokecat. Takže jsem mu rád se vším nejnutnějším pomohl, ale na druhou stranu musím říct, že Martin se o sebe postarat dokáže. Hodně věcí si zařídil úplně sám. A trenér je s ním spokojený."
Jarošík na sraz dorazil ve výborné formě, anglický tisk se shodoval, že jak on tak Latka patřili při sobotním vítězství nad Sunderlandem k nejlepším hráčům zápasu.
"To mě samozřejmě těší, ale nedovedete si představit, jak je v anglické lize strašně těžké udržet si formu. Je to tam jeden těžký zápas za druhým, do toho domácí poháry, ale stejně těžké, i když hrajete třeba s třetí ligou. Opravdu moc málo fotbalistů to zvládá v jednom kuse."
Poté ještě Jarošík přidá postřeh ze středeční Ligy mistrů.
"Pochopitelně, že na zápas Chelsea s Barcelonou jsem se díval. Přál jsem samozřejmě mému mužstvu a taky Čechínovi, jenže pak jsem musel uznat, že Barcelona vyhrála zaslouženě. Podle mě totiž dnešní Barcelona stojí vysoko nad ostatními mužstvy, připadá mi, že na ni nikdo nemá," řekl Jarošík.
Jarošík je nadšený hlavně z ofenzivy katalánského mužstva.
"Ten jejich útok, to je něco nevídaného. O Chelsea se traduje, jak má propracovanou defenzivu. A přišli tihle Španělé a jaká ta vyhlášená obrana byla! A to v závěru mohla Chelsea dostat další góly. Sám Ronaldinho je úžasný. Sice působí subtilním dojmem, ale má strašně silné nohy. Je nejen vynikající technik, ale taky rychlý, ostrý a znamenitý střelec. Potkat ho tak náš nároďák na mistrovství světa, na to bych byl moc a moc zvědavý."
