Mistrovství světa 1974.
Zápas o třetí místo.
Do konce zbývalo čtvrt hodiny.
Polský útočník se šestnáctkou na zádech skákal jako bláznivý. Blonďaté vlasy, které mu pomalu ustupovaly z čela, skákaly s ním. Polsko – Brazílie 1:0. Lato se po sedmé trefě stal nejlepším kanonýrem celého turnaje. Zlatým Polákem s bronzovou medailí.
„Dodnes ho v Polsku považují za boha. Stejně jako všechny ostatní hráče, kteří byli součástí zlaté generace. V brance Tomaszewski, v obraně Żmuda a Musial, v záloze Deyna a Kasperczak, v útoku nezapomenutelná trojka Lato, Szarmach, Gadocha,“ vzpomíná známý trenér a ostravský patriot Verner Lička na roky, kdy Polsko patřilo mezi fotbalové titány: „I já si Poláky zamiloval.“
Olympijské hry 1972 = zlato.
Mistrovství světa 1974 = bronz.
Olympijské hry 1976 = stříbro.
Mistrovství světa 1982 = bronz.
Ve všem měl prsty Lato (česky Léto). Právě dnes, osmého dubna, slaví legendární muž sedmdesátiny, takže se sluší zavzpomínat.
Akce, z níž padl slavný Latův gól, začíná v čase 3:00
V reprezentaci nasbíral přesně sto startů. Drtivou většinu kariéry odehrál za milovaný klub Stal Mielec, se kterým se stal dvakrát polským mistrem. Ovšem jako hráč vydělal největší peníze až v belgickém Lokerenu a později v mexickém Atlante. Kariéru ukončil mezi polskými fotbalovými emigranty v kanadském Ontariu.
Jakmile se řeklo jméno Lato, všude se automaticky otevíraly dveře. A trvá to dodnes, protože hrdí Poláci nezapomínají.
„Zatímco my Češi zpětně poprávu pochválíme Pláničku, Bicana, Masopusta nebo Nedvěda, Poláci své legendy zbožňují nade vše,“ srovnává trenér Lička, který kromě jiného vedl Polonii Varšavu, Górnik Zabrze nebo Wislu Krakov. Dokonce si polská veřejnost žádala, aby v létě 2002 převzal reprezentaci. S tehdejším svazovým místopředsedou Latem se sešli za hranicemi v Polském Těšíně a domlouvali poslední detaily smlouvy.
Skoro si plácli, jenže nakonec se polská trenérská šlechta postavila proti: „Přece svůj národní tým nenecháme cizákovi!“
I Grzegorz Boleslaw Lato musel nátlaku ustoupit. Býval to výstavní střelec, který góly dával prakticky každý druhý zápas. Spoléhal především na pozoruhodnou akceleraci, což předvedl v památném utkání s Brazilci, kdy frnknul všem a trefil bronz: „Tak jsem prostě vzal míč, běžel a bylo hotovo.“
Když pominete jeho velkou zálibu v alkoholu, pak v Polsku - snad kromě úžasného Bonieka a bombarďáka Lewandowského - sotva najdete větší fotbalovou celebritu. Lato šéfoval svazu, patřil do všelijakých důležitých komisí, zasedal v Senátu, neúspěšně kandidoval do Evropského parlamentu.
A teď je mu sedmdesát.
