Redakce iDNES.cz požádala tři výrazné osobnosti ze zlatého týmu, zda by Venglošovi neposlaly blahopřání.
Tady jsou:
Antonín Panenka
„Kultivovaný, vzdělaný a spravedlivý. Fotbalu rozuměl a fotbalem žil. Říkal nám: Když vyhraješ, raduj se, ale po porážce musíš smutnit. Jenže nám smutnění moc nešlo, protože jsme věděli, že za týden je další zápas. Měl s námi bezmeznou trpělivost. Zatímco Václav Ježek byl impulzivní a uměl nás nabudit, pan Vengloš byl spíš chlácholitel. Společně to spojení fungovalo skvěle.“
Zdeněk Nehoda
„Pan Vengloš je jeden z nejlepších trenérů, které jsem v kariéře potkal. Odborník, kliďas a mimořádný psycholog, který i složité lidské situace řešil s nadhledem a po dobrém. Nebýt jeho, možná jsme v Bělehradě zlato nezískali. Osobně si velmi vážím toho, že mi později navrhl tykání. Proto můžu říct: Jožko, všechno nejlepší! V neděli mu přijedu pogratulovat osobně do Bratislavy.“
Ján Švehlík
„Jozef Vengloš je mužem, který mě formoval jako hráče i jako člověka. Nejdřív mi našel stabilní místo ve Slovanu Bratislava a v Bělehradě mě prosadil do zlatého finále. I když mi to nikdy nepřiznal, já myslím, že mi pomohl právě on. Bobby Pollák byl v semifinále vyloučený a na křídlo to spíš vypadalo na rozjetého Frantu Veselého. Dáme tam Švehlíka, řekl asi Vengloš, a já dal Němcům první gól. Děkuju, trenére! Nikdy na to nezapomenu.“
