Dřív byl největší tlak na Tomáše Rosického a Petra Čecha, teď budete nejzkušenějším hráčem reprezentace vy.
Zodpovědnost mám, ale tu jsem měl už předtím. S brankářem Jaroslavem Drobným jsem nejstarší, ale stres z toho nemám. Ba naopak, jsem rád, že kolem sebe mám mladší kluky s elánem.
V reprezentaci v létě skončili Petr Čech, Jaroslav Plašil, Roman Hubník, David Limberský i David Lafata. A možná Tomáš Rosický. Vy jste konec nezvažoval?
Kdybychom s Bursasporem hráli Ligu mistrů nebo Evropskou ligu, tak bych v reprezentaci určitě nepokračoval, protože těch zápasů už by na mě bylo hodně. Ale poháry nehrajeme a já navíc chuť pořád mám. Chtěl jsem si popovídat s novým trenérem, jestli o mě vůbec bude mít zájem. Kdyby Karel Jarolím řekl, že neví, tak by bylo lepší vzít jiné hráče. Už jsem ve věku, kdy si fotbal chci užívat. Ale na reprezentační srazy jsem jezdil rád v dobrých i horších časech a cítím to tak i teď.
Co kapitánská páska? Budete ji mít vy, nebo zůstane Markovi Suchému?
To vážně nevím. A ani to pro mě není důležité.
Vážně?
Kdybych tu zodpovědnost dostal, tak bych se ji nezřekl. Byla by to pocta, ale není to něco, po čem hrozně toužím a čekám na to. Na hřišti si to organizuju i bez pásky. Jestli budu kapitánem já, Mára Suchý nebo někdo jiný, pro mě není podstatné.
Marek Suchý by byl správný kapitán?
Jako fotbalistu ho mám hrozně rád, je to skvělý kluk, který podává konzistentní výkony v Basileji i v reprezentaci. Hraje se mi s ním dobře. Navíc je v ideálním věku, vždyť je mu osmadvacet. Je klidný, žádný plašan, na svůj věk hodně vyzrálý. Teď jsme mu svěřili i kasu, protože je zodpovědný.
ÚSMĚV, PROSÍM. Tomáš Sivok (uprostřed) při protahování postřehl objektiv fotoreportéra.
VÝKLUS. Tomáš Sivok (vlevo) a Tomáš Rosický na tréninku fotbalové reprezentace
Reprezentaci v sobotu čeká zápas v Německu. Berete to i s vašimi zkušenostmi jako svátek?
To je svátek pro každého. Ale tak je to, i když hrajete proti Španělsku, Francii a dalším top týmům. Hraje se v Hamburku na krásném stadionu a moc se na to těším, protože nevím, kolik toho mám ještě před sebou.
Copak?
Nikdy nevíte, jestli to pro mě není poslední takový zápas. Může přijít zranění, takže se snažím si každé utkání užít, jako by bylo poslední.
Nebojíte se, že se do sestavy po dvou čistých kontech proti Arménii a Severnímu Irsku nedostanete?
Kdybych se do sestavy nedostal, ale my v sobotu v Německu udrželi nulu, tak bych byl spokojený. Ale nechme to na trenérovi. Neřeším, jestli budu hrát, nebo ne. Jsem tady, abych pomohl týmu.
Zdravotně už jste v pořádku?
Nechal jsem se ve svém věku přemluvit do nových tréninkových metod a bohužel jsem zase dostal facku. V testech mi vyšel slabší pravý sval, tak jsem dělal nějaké cviky, ale bohužel mi zareagovalo operované koleno. Musel jsem si dát deset dnů pauzu, ale nebylo to nic vážného.
Bude pro vás jiné nastupovat před Tomášem Vaclíkem, který v reprezentaci na pozici jedničky nahradil Petra Čecha?
Petr Čech je top brankář, který patří ke světové špičce víc než deset let. Ale Tomáš Vaclík, se kterým už jsem pár zápasů odehrál, je vyspělý brankář. Na tuhle pozici se připravoval a těžké zápasy pro něj nebudou žádný problém. Zrovna na tomhle postu problém nemáme.
A na kterém tedy?
Máme brankáře, obránce, sem tam nějaké útočníky, ale největší potíž je v tom, že nám chybí typ jako Tomáš Rosický. Kreativní hráč. Musíme to nahradit pracovitostí.
Tomáš Sivok na tiskové konferenci
Mimochodem, byl v létě ve hře návrat do Sparty?
Nebyl. Mám v Bursasporu ještě rok smlouvu. Uvidíme, co bude příští rok v létě. Ale rodina poprvé zůstává v Česku, takže jsem v Turecku sám, protože malej začal chodit do školy.
Takže o tom začnete přemýšlet za tři čtvrtě roku?
Uvidíme, jaká bude situace - jakou budu mít výkonnost, jaký bude můj zdravotní stav a jestli bude mít Sparta vůbec zájem. Ve fotbale nikdy nevíte, jak to bude. Každopádně teď si fotbal užívám, protože mi nedávno bylo už třiatřicet.
Co se změnilo?
Když jsem na dortu viděl tu číslovku, tak mě polilo horko. Když jsem ve dvaadvaceti viděl hráče, kterému bylo třeba třicet dva, tak jsem se ptal, jak ještě může hrát. No a mně už je třicet tři... Ale cítím se na pětadvacet.
