„Když jsem byl malý špunt, koukal jsem na televizi, jak Poborský, Nedvěd, Baroš a spol. válčí v Portugalsku na Euru. Vášnivě jsem si představoval, že taky jednou budu stát uprostřed hřiště, zazní hymna a já budu zpívat ‚Kde domov můj‘,“ vyzná se obránce West Hamu.
Není to někdy pro zlost, když reprezentujete? Národ má velké požadavky. A zvlášť proti outsiderům neuznává problémy.
Pro mě je reprezentace odměna. Cítím, jak se mnou stojí deset bojovníků v jedné lajně, dalších deset parťáků na lavičce a deset milionů lidí drží palce. To je až neskutečné, že můžu reprezentovat zemi, ve které jsem vyrostl. Je to moje země. Moje Česko, kterému chci vrátit to, co mi umožnilo. Dokud budu zdravý a držet si výkonnost, vždycky rád přijedu.
Český trh je maličký, nikoho moc nezajímá. Jen si vemte, co úžasného ve West Hamu dokazuje Suk. Těch gólů! Tolik práce! Ale veřejného uznání málo.
