Místo do ní si však chvíli slávy vychutnal do obřího objektivu přihlížejícího fotografa. "S klukama jsme si to pak pouštěli na internetu a hrozně jsme se u toho nasmáli. Já jsem byl hlavně zvědavý na reakci fotografa, na kterýho jsem řval," vyprávěl včera Kalouda – před turnajem ze čtyř brněnských hráčů ten nejméně známý a v první lize nejméně zkušený, nečekaně je z něj však velká opora týmu.
Nejprve gólem pomohl k remíze s KLDR – 2:2, poté k výhře nad Panamou – 2:1.
Co jste do té kamery chtěl křiknout?
Slíbil jsem, že až dám gól, tak pošlu přes kameru vzkaz přítelkyni a rodičům domů. A taky klukům ze Šaratic, odkud pocházím. Chtěl jsem jim říct: "Tohle všechno je pro vás." Jenže když jsem dal první gól, tak jsem žádnou kameru neviděl, podruhé jsem zařval do fotoaparátu. Do třetice už to snad vyjde (smích).
Vy jste dal proti Panamě na šampionátu už druhý gól. Jste překvapen, jak se vám daří?
Pro mě byl velký úspěch už to, že jsem se na tento turnaj dostal, když jsem v sezoně ani prakticky nehrál v lize. Výhodou bylo, že o nás jako Brňácích měl trenér Soukup přehled. Pak bylo úspěch, že jsem hrál v základu, a ty góly, to už je třešinka na dort. To je nepopsatelný zážitek. Ale hlavně, že to pomohlo mančaftu.
A už si připadáte jako střelec?
To určitě ne (smích). Do tohoto turnaje jsem nedal v reprezentaci ani jeden gól! A teď proti Panamě dám dokonce hlavou... to si ani nepamatuji, kdy se mi něco takového povedlo.
Chodí vám od známých hodně esemesek s gratulacemi?
Než jsem jel do Kanady, tak jsem měl v mobilu asi čtyři přijaté zprávy. Teď jich tam mám víc než sto. Jsem za to hrozně rád, že na mě tak všichni myslí. Už proto nechám na hřišti duši. V sezoně, když jsem v Brně nehrával, tak jsem musel dělat něco navíc, protože zápasové manko je znát. A já nechtěl o mistrovství světa přijít. Je to pro mě životní šance.
Jak si vlastně užíváte postupu do osmifinále?
Tak užíváme, ale samozřejmě víme, že nás ani ne za čtyři dny (ve čtvrtek) čeká zápas s Japonskem, který bychom strašně rádi chtěli zvládnout a postoupit ještě dál.
Takže vaše cesta turnajem ještě nekončí, že?
Osmifinále je pěkné, ale my věříme v sílu mančaftu a v to, že máme na to jít ještě dál. Nejdál to český tým na mistrovství světa dvacítek dotáhl do čtvrtfinále. My si chceme říct, že jsme ti, co to dotáhli nejdál.
Po zápase s Panamou vás čekal náročný let z Montrealu až na západní pobřeží Kanady do Victorie, takže jste ani neměli čas postup oslavit, že?
No právě, museli jsme se už chystat na ten přesun. Už v pět hodin ráno místního času jsme museli vstávat. Oslavíme to až doma.
Navíc vám teď přibyl další tříhodinový posun, takže oproti Česku to už dělá devět hodin. Jak to zvládáte?
Trošičku to problém je, ale když už jsme zvládli ten první časový posun z Čech, tak tohle už není takový rozdíl. Doufám, že nás to nerozhodí.
 Kalouda bojuje o míč s Korejcem Kyong Ilem. |
