Naopak!
Zápas, od kterého si národní tým sliboval, že přiblíží světový šampionát v Americe, Kanadě a Mexiku se proměnil v brutální knokaut.
Chorvatsko - Česko 5:1.
Hrůza hrůz.
Extra bolestivá podívaná.
A mrazivé zjištění: To jsou na tom Češi vážně tak zle?
Obrovská kvalita, hrozný výsledek. Sadílek kritizoval: Rychlé góly nás úplně položily |
Jen před šesti lety v Anglii schytali horší debakl, když prohráli o pět gólů. Tehdy se tým v kvalifikaci o Euro 2020 zvedl, ale co teď?
V pondělí hodinu před půlnocí už nikoho nezajímalo, že před výkopem Česko táhlo nejdelší sérii bez porážky od roku 2008. Zvládnout za devět bodů zápasy s Faerskými ostrovy, Gibraltarem a Černou Horou byla povinnost, v Chorvatsku měl tým ukázat, co v něm skutečně je. A jak to dopadlo?
Děsivě.
Třeba první inkasovaný gól: jedna chyba by se zřejmě ještě dala napravit, ale když se nakumulovaly tři, průšvih byl na světě.
Luka Modrič slaví gól proti Česku.
Nejdřív Krejčí nestačil u čáry zblokovat Pašaliče, který nic nevypustil a vysokým centrem našel hlavu Gvardiola. Pak Černý nebyl u čiperného chorvatského obránce natěsno a v souboji ani nevyskočil. A nakonec si Coufal nepohlídal číhajícího Kramariče, který zblízka hlavou trefil k tyči.
Stadion v Osijeku poprvé zaburácel, ale málokdo by tipoval, že budou tribuny jásat ještě čtyřikrát a že na konci se v euforii na trávník nahrnou tisíce fanatických fanoušků.
To už Češi dávno seděli ve ztichlé kabině. Smolař dne? Obránce Holeš, který zavinil dvě penalty. Před první nešikovně kopl útočníka Budimira, pak na čáře zblokoval střelu rukou. Mezitím se ještě trefil nahecovaný veterán Perišič a pátý gól přidal Kramarič po úchvatné přihrávce kapitána Modriče.
Chorvatská média hodnotí: Brutální výhra. Češi padli jako knedlíky do hladového krku |
Taky jste při pohledu na téměř čtyřicátníka s ulíznutými vlasy žasli? Už jen sledovat ho při rozcvičce je zážitek. Stulpny u kotníků, balon lehce hladí podrážkou jako futsalista, došourá se na vápno a bez rozběhu se trefí pod břevno.
Jakmile se pískne, ještě ožije. Všechny chorvatské akce u něj začínají, chvíli je uprostřed, pak si seběhne k lajně nebo vyčkává za vápnem na odražený balon. Když v závěru první půle geniálně vyslal do křídla Perišiče, který pláchl Coufalovi a ostře centroval do vápna, bylo to poslední varování.
Pak už přišel nevyhnutelný trest za pasivitu, která bila do očí.
Ale proč?
Trenér Ivan Hašek při kvalifikačním utkání proti Chorvatsku.
Jako by Čechy ukolébal ospalý Osijek, dost možná nejpoklidnější stotisícové město na světě. Vyprázdněné široké ulice, na každém rohu obří náměstí osázené lavičkami, kde nikdo nesedí. Mráz přeběhne po zádech, když se zadíváte na prostřílené zdi, pozůstatky balkánské války z počátku devadesátých let, zato fotbalové pobláznění vyhlížíte marně.
Až dvě hodiny před zápasem ožila aspoň fanzona přilepená ke stadionu, kde se Chorvati s kelímky piva v ruce vesele vlnili do rytmu populárních odrhovaček. A pak?
Trenér Hašek sice sliboval, že Češi nebudou zalezlí, jenže stal se pravý opak. Ve skutečnosti se tým zbaběle zatáhl, vyčkával a nechal domácí, ať se předvedou. Tři a půl minuty to trvalo než Chorvaté hosty pustili k míči déle než na dvě tři vteřiny.
Zle mohlo být už po deseti minutách: Modrič nacentroval z přímého kopu, do vápna si zaběhl obránce Gvardiol a zblízka zavěsil. Čechy ještě vysvobodilo video a ofsajd Pašaliče, který se zapojil do hry, když tělem povalil kapitána Součka.
Hašek po debaklu: Kvalifikace je otevřená. Dokud bude šance, hrajeme o první místo |
Ten zařídil jediný radostný moment, když třináct minut po pauze po rohu dotlačil balon do sítě a vyrovnal, ale pak hned došlo na penaltu a naděje byla fuč.
Těžko se chápe, jak může sotva čtyřmilionové Chorvatsko tak rozdrtit jedenáctimilionové Česko. Jak to, že ve skromnějších podmínkách vychová o tolik šikovnější, odvážnější a sebevědomější fotbalisty?
Po pondělku je už jednou nohou v Americe, kde by Češi se včerejším výkonem neměli co dělat.
