Za dva roky vyskočil ze sedmé ligy až do první, začal střílet góly a najednou stál před životním rozhodnutím.
Hrát za Polsko, kde se narodil a odkud pocházela maminka Barbara?
Nebo kývnout Německu, kde se cítil doma táta Josef a kde Miroslav Klose odmala vyrůstal?
„Kdyby se Poláci neozvali pozdě, asi bych kývl jim,“ přiznal po letech, když už doma opečovával zlato z mistrovství světa, kde celkem nastřílel dlouho rekordních šestnáct gólů.
Ne snad, že by takhle vysoko měl myslet i Ryan Naderi, nová útočná síla pro fotbalovou reprezentaci.
Učil se českou hymnu, k babičce se chystá na vepřo knedlo zelo. Miluju to, líčí Naderi |
Ale nezdá se vám, že jeho příběh se v lecčem podobá?
Dlouho mu trvalo, než vylétl. Ještě před osmi měsíci, ve dvaadvaceti, kopal v Německu třetí ligu a v Česku o něm věděla jen rodina a pár fajnšmekrů. Pak jako by sedl do výtahu, který ho ze suterénu bleskově vyvezl mezi fotbalovou špičku. Taky on si musel rychle vybrat.
Bulharsko, tatínkovu zemi?
Maminčino Česko?
Nebo věřit, že jednou přiletí pozvánka z Německa, kde se narodil?
Naderi, čahoun s hustými vlasy rozdělenými pěšinkou uprostřed, měl jasno skoro hned.
„Česko je součást mého života. Takže když se mi ozval Pavel Nedvěd, vítěz Zlatého míče, říkal jsem si: To je neuvěřitelný!“ líčil včera téměř dokonalou češtinou s lehkým německým akcentem. „Když mi řekl: Kluku, nemáš chuť hrát za Česko? Byl to hodně hezký moment.“
Ryan Naderi z Rangers slaví gól proti Celtiku.
Pohádková story o chlapci, který si úspěch trpělivě vyčekal, pokračuje. Nepřekvapí, když v sobotu v Oviedu premiérově naskočí v českém dresu hned od první minuty. Proti španělským mistrům světa.
Žádné otálení, jen ať se ukáže!
Španělé našli El Dorado. Zlatý míč neřeším, hlásí Yamal. A teď se řítí na Čechy |
Pokud něco teď kouč Santi Denia potřebuje, tak doplnit stavy v útoku, kde není moc na výběr. A Naderi je typ, který se rozhodně bude hodit. Stoprocentní profík, slušňák, poctivec, přemýšlivý, pokorný. Na hřišti šikovný i důrazný, vysoký a solidně rychlý. Až nasbírá víc zkušeností na top úrovni a trochu se rozkouká, klidně z něj může být v národním týmu už brzy volba číslo jedna.
Proti Anglii ještě naskočit nemohl, ale s týmem už byl: „A když tam sedíš a kolem tebe procházejí Kane a Bellingham, chvíli trvá, než pochopíš, co se vlastně děje.“
Čerstvý český reprezentant Ryan Naderi (vlevo) společně s místopředsedou fotbalové asociace Zdeňkem Grygerou před zápasem s Anglií.
Není vůbec na škodu, že Česko hledá nové možnosti, protože tímhle směrem se fotbalový svět vyvíjí a způsobilí reprezentanti se často hledají i na druhém konci světa.
Jeden bizarní příklad za všechny: do Zlína před dvěma lety dorazila mladému obránci Jakubu Nevěřilovi pozvánka od juniorského výběru Kajmanských ostrovů, za který pak odkopal tři zápasy. Stačilo, že se v Karibiku narodil a vyrůstal, protože tam jeho rodiče před lety vyrazili za prací.
I Češi už pár let skenují světadíly a hledají talenty s kořeny v srdci Evropy, což se promítá v mládežnických nominacích a zřejmě brzy i v áčku. Ale kdo ví, jak moc měli ještě před rokem v merku Naderiho, když kopal v třetiligové Hanse Rostock a kamarádil s obráncem Janem Mejdrem.
Pan kliďas z Hotelu Smetana. Našli Češi v Rangers utajené eso pro reprezentaci? |
Až když si ho na základě poctivého skautingu vytáhli skotští Rangers a doléčil zranění, nebylo na co čekat. Zvlášť když se reprezentace vzdal Patrik Schick, největší hvězda posledních let.
Nebylo by fér Naderimu naložit na záda příliš a chtít, aby elegantního střelce s šestadvaceti reprezentačními góly nahradil. Ale jedině dobře, že si ho Češi včas podchytili.
A že ho mohou rovnou tasit v nejtěžším možném zápase.
