Zkusil více než sto odlišných verzí, pak vzal kus papíru, načrtnul na něj finální návrh a po bratranci ho poslal poštou do Rio de Janeira. A Brazílie se rozzářila. Doslova.
Minulý týden zemřel Aldyr Garcia Schlee: novinář, spisovatel, univerzitní profesor práva a ten, kdo oblékl nejslavnější fotbalový národ do jeho ikonické barvy. Pelé, Garrincha, Romário, Ronaldo i Neymar – všichni hrdinové v kopačkách nosili zbroj právě od něj. „Kanárkový dres je pro nás svatý,“ pronesl kdysi třeba velikán Carlos Alberto Parreira, kapitán mistrů světa.
TO JE ON. Kanárkový dres stvořil Aldyr Schlee.
Roztančená Brazílie v roce 1950 upadla do absolutní deprese, když prohrála ve finále mistrovství světa. Navíc doma. Na Maracana. A ještě se sousedy z Uruguaye! List Correio da Manha označil bílé dresy za „psychologický i morální symbol zmaru“ a vypsal veřejný konkurz na nové – z Evropy to sice může znít jako rozmar a pověrčivost, ale v zemi, kde se pod trávník pro štěstí zakopávají mrtvé žáby, to po celobrazilském traumatu byl vlastně naprosto logický tah.
Zúčastnili se profesionální grafici i 19letý kluk z městka Pelotas, ležícího poblíž nenáviděné Uruguaye, Schlee tehdy v lokálním plátku ilustroval sportovní zprávy.
Pracoval s tím, co měl, a pravidla striktně nedodržel – místo požadovaného odstínu modré třeba použil na detaily kobaltovou, protože jinou v paletě nenašel. I ona zůstala dodnes, podstatný byl ale dres.
Kdepak bílý, zelený či modrý.
Žlutý. Kanárkový.
Dres brazilské fotbalové reprezentace
Novinář Alex Bellos vyzpovídal Schleeho pro svoji knihu Fotbal: Brazilský způsob života. Poutavé sportovní dílo funguje zároveň jako průvodce po všech svéráznostech této obří země.
A právě proto její autor vidí v zářícím trikotu jeden symbol za druhým: „Tak výrazná barva skvěle koresponduje s okázalým stylem Brazilců. Zlatý nádech souzní s marnotratnými triky na hřišti a zároveň uctívané fotbalisty proměňuje ve zlaté sochy.“
Schlee zase ve svém návrhu ucítil „dotek exotična, který byste čekali spíše odněkud z Afriky“. Což sedí vzhledem k tomu, kolik místních je potomky původních otroků. Fotbal v zemi platí za jednotící prvek, který přesahuje i rasové půtky.
Můj dres? Připadá si vinen
Brazilskému dresu se může rovnat máloco. Proužkované trikoty baseballistů New York Yankees? Kanadské hokejové uniformy s javorovým listem? Slušní soupeři, ale na Schleeho počin nejspíš nemají.
„Když jsem byl kluk, uchvátily moji fantazii. Fotbalisté v kanárkové svojí hrou brali dech. Moje srdce patřilo jim,“ vyznal se pro BBC legendární Ital Alessandro del Piero, čímž popsal pocity mnoha obyvatel této planety.
Schlee dostal za svoji vítěznou inovaci královskou pobídku: roční stáž v novinách v Riu a navrch bydlení s fotbalovou reprezentací. Zní to jako sen, pro něj šlo o noční můru. „Zcela jsem ztratil iluze. Byla to parta šupáků,“ vzpomínal později na věčné opilé flamendry, před jejichž pokoji se prý jako had neustále vinula fronta vilných fanynek: „Jen pár z nich mělo aspoň nějakou vnitřní intergitu. Těžké časy.“
Nebyla to ostatně první ani poslední ironická odbočka jeho žití.
Brazilci naskočili v novém do mistrovství světa 1954 a on se bál, že národ bude bez titulu požadovat další změny. Kanárková se uchytila, jenže ve Švédsku 1958 vyhráli Brazilci šampionát v modré – žlutá totiž patřila domácím a bílou by z pověrčivosti neoblékli snad ani s pistolí u hlavy. Až chilský šampionát 1962 už byl v tomto směru bez dodatků.
MISTŘI SVĚTA 1970. Vítězství Brazílie 4:1 nad Itálií definitivně potvrdilo, že kanárkový dres byla správná volba. I pro Pelého.
Další věc, hotová svatokrádež: Schlee vždy fandil Uruguayi! Nejen pro fotbalové sympatie, titěrný národ vklíněný mezi obry Brazílii a Argentinu obdivoval celkově. Navíc se zde proslavil jako spisovatel.
A paradox největší: dresů, jež jeho krajané málem pokládali na oltář, se stranil. „Měl jsem doma jeden přímo od Pelého, ale pak nás vykradli. Pravdou je, že pro mě nikdy nebyl příliš důležitý. Už nesymbolizuje Brazílii, ale korupci a status quo. Národní federace a Nike si ho ukradly pro sebe. Cítím se v tomto směru vinen,“ říkal Bellosovi; tak moc ho štvaly svazové aféry i čím dál větší komercionalizace fotbalu.
Smrt hodná romanopisce
Uznávaný autor Schlee ve svých dílech míchal fikci s realitou, jak se na jihoamerického spisovatele sluší. Ostatně i jeho život skončil jako z románu, až se tomu nechce věřit. Schlee těsně před 84. narozeninami podlehl minulý čtvrtek rakovině kůže, v Pelotas vyhlásili třídenní smutek. Zemřel den před přátelským soubojem Uruguaye s Brazílií, a tak mu na stadionu v Londýně vzdaly minutou ticha hold oba týmy...
Brazilci vyhráli 1:0, Neymar rozhodl ze sporné penalty. A samozřejmě měl na sobě zářívě žlutý dres.
